Janino, to píšeš moc hezky. Já sice žiji v obrácené situaci, ale taky jsem měla období, kdy se mi tu v Čechách všechno zdálo být horší než v Holandsku. Ale pak jsem se na sebe naštvala a říkala si, že za to můžu sama, když jsem si vybrala úplně nevyhovující práci (sociolog v bankovnictví, no uznej...), našla jsem si jinou a hned bylo všechno lepší. Teď jsem na mateřské a je mi líto, že tu moc neexistuje práce na částečný úvazek, takže jsem pořád doma a někdy z toho mám depky. Jsem ale pro sebe rozhodnuta, že tu zůstanu, protože se mi tady prostě líbí a v Holandsku bych si už asi nezvykla. Když čtu některé příspěvky v této diskusi, tak nechápu jak se s tím dá žít, s pocitem, že je v Čechách všechno lepší, ale bez vyhlídek na změnu situace. To, že je v Holandsku vyšší životní úroveň je asi pravda, ale kvůli tomu tam zůstat a kazit si život... Přijde mi to škoda. My tu s manželem a dětmi sice nemáme tolik peněz, jako bychom měli v NL a na vlastní domek to taky nevypadá, ale jsme šťastní a to je přeci to hlavní. Samozřejmě to není vždycky tak jednoduché, ale není trochu nespravedlivé si tak stěžovat na novou vlast, když tam člověk žije úplně dobrovolně?