Vyzkoušet než se stanete rodičem.

Welkom op Tsjechie.net

Het Tsjechisch Forum, in een nieuw jasje!

Registreren Inloggen
T

tapal

Ženy:

První krok v přípravě na mateřství je jednoduchý. Oblečte si župan a na břicho si zavěste pytel s fazolemi. Noste ho devět měsíců, potom desetinu fazolí odeberte.

Muži:

1) V rámci příprav na otcovství zajděte do nejbližší drogerie, vysypte obsah peněženky na pult a řekněte prodavači, aby si vzal, kolik chce. Pak zajeďte do supermarketu a sdělte vedoucímu, že si může nechat od vašeho zaměstnavatele poukazovat celý váš plat.

2) Abyste si vyzkoušeli, jak to bude vypadat v noci, procházejte se denně od pěti odpoledne po obývacím pokoji a na rameni při tom držte mokrou tašku o váze tři až šesti kilogramů. V deset si jděte lehnout, ale přesně o půlnoci vstaňte a pochodujte až do jedné. Pak si nařiďte budík na třetí hodinu ranní. Protože neusnete, ve dvě vstaňte a dejte si panáka. Ve tři čtvrtě na tři ale určitě jděte do postele. Až začne ve tři budík zvonit, hbitě vyskočte, ale nerozsvěcujte. Do čtyř hodin zpívejte ukolébavky, potom si budík nařiďte na pátou. Vstaňte a uvařte snídani. Dělejte to pět let. Tvařte se při tom vesele.

3) Vezměte meloun a vydlabejte jej. Pak v něm vyvrtejte otvor velikosti pingpongového míčku, zavěste ho na provázku ke stropu a rozhoupejte. Vezmete misku krupičné kaše a zkuste ji po lžičkách do melounu vpravit. Musíte však předstírat, že jste letadlo, to znamená, že byste měli vrčet a dělat se lžičkou krouživé pohyby. Vytrvejte, dokud polovina kaše nezmizí, a potom si zbytek vylijte do klína. Pokud jste to zvládli, jste připraveni na krmení ročního miminka.
Abyste se přichystali i na batole, pomažte pohovku nějakou pomazánkou a všechny záclony zapatlejte džemem. Za rádio hoďte chleba s máslem a několik měsíců ho tam nechejte.

4) Oblékání malých dětí není tak snadné, jak se na první pohled zdá. K nácviku potřebujete chobotnici a síťovou tašku. Pokuste se nastrkat chobotnici do tašky tak, aby žádné chapadlo neviselo ven. Máte na to celé dopoledne.

5) Zapomeňte na sportovní vůz a kupte si kombík. A nemyslete si, že s ním budete moci parkovat před domem. Rodinnými auty se totiž majitelé nemůžou moc chlubit. Chcete-li vidět, jak bude vypadat, kupte kornout čokoládové zmrzliny a položte ho do přihrádky pod přístrojovou desku. Pak do přehrávače strčte minci, roztlučte rodinné balení čokoládových sušenek a drobty vysypte na zadní sedadlo. Nakonec přejeďte kapotu po obou stranách hráběmi. To by snad stačilo.

6) Nácvik na procházku: Oblečte se a půl hodiny čekejte před záchodem. Potom vyjděte před domovní dveře, ale hned nato se vraťte. Totéž zopakujte ještě dvakrát. Pak několikrát jděte k brance a zase zpátky k domu. Nakonec vyjděte na chodník a pět minut se velmi pomalu procházejte. Podrobně prozkoumejte každý vajgl, žvýkačku, papírový kapesníček a mrtvého brouka, které najdete. Občas se pár metrů vraťte, a pak teprve pokračujte dál. Ve chvíli, kdy zvrátíte hlavu a začnete ječet, že už to dál nevydržíte ani minutu, jste připraveni vzít dítko na procházku. Vyjevených sousedů si nevšímejte.

7) Běžte do supermarketu. Vezměte si s sebou něco, co se podobá předškolnímu dítěti. Ideální je dospělá koza. Plánujete-li víc dětí, jedna koza nebude stačit. Obstarejte si nákup na celý týden, aniž byste z koz spustili zrak. Uhraďte všechno, co snědí nebo zničí.

8) Naučte se nazpaměť jména všech postaviček z dětských večerníčků, Křemílkem počínaje a Rumcajsem konče. Až se v koupelně přistihnete, že si zpíváte úvodní melodii rozhlasového večerníčku Hajaja, budete na rodičovství dobře připraveni.

9) Všechno, co řeknete, minimálně pětkrát zopakujte.

10) Ještě než učiníte konečné rozhodnutí, zajděte na návštěvu k nějakým nešťastníkům, kteří už dítě mají. Proberte s nimi chyby, kterých se podle vašeho názoru ve výchově dopustili, a vysvětlete jim, jak by měli postupovat. Nezapomeňte pohovořit o trpělivosti a důslednosti, bez nichž žádný rodič ničeho nedosáhne. Navrhněte jim, jak by mohli své ratolesti naučit chodit na nočník, jíst příborem, poslouchat a chodit do postele bez odmlouvání. Vychutnejte si to, bude to totiž naposledy, kdy budete mít na všechno odpověď.
 
L

Lesněnka

Jo, ale pořád to byly zlatý časy.
Při troše péče to neuteklo a v případě potřeby to bylo možno přenést, kam člověk potřeboval.
Nemá někdo něco veselého o hlasitém technu, povalujících se kamarádech obojího pohlaví, dopisech od ředitele školy, totálním vyžrání domácnosti apod?
 
Vendula

Vendula

Actief Lid
Halina Pawlovská: Jak přežít pubertu svých dětí

Žabička s Beruškou a jinejma roštěnkama se včera zkalily v Ještěrce. Pak jim dali týpci chalku a šly na čilaut, všechno tam strašně rozebraly u hubiček a teď jsou děsně zaseklý do jednoho squatera, protože byl fakt hustej! Nerozumíte mi? Opakuji jen to, co mi včera v noci řekla moje dcera. Mé dceři je osmnáct let.

Teď udělám lehký překlad. Žabička a Beruška jsou kamarádky. Mají něžné oči a něžné obličejíky, obrovské černé boty jako stavební dělníci, obrovské kalhoty jako pracovníci metra, bundy jako vězňové na Sibiři, trika odrbaná jako obyvatelé Bronxu a hlasy jako vyžilé barové zpěvačky.

Žabička a Beruška jsou roštěnky - to znamená, že jsou to přitažlivé dívky pro squatery. Squateři jsou nájemníci (většinou nelegální) polorozbořených domů, ve kterých bydlí proto, že mají hnusně komerčně zaměřené rodiče. Roštěnky se zkalily, v překladu znamená, že se dívky bavily v Ještěrce, a to je podnik, kde se týpci - to jsou chlapci s kohouty do půlmetrových výšek a s dredy, které vznikají z vlasů tak, že si je půl roku nemyjete - scházejí. Chalka je dobré jídlo, hubičky jsou omamující houby lysohlávky, a když je někdo zaseklej, tak to v praxi znamená, že někoho miluje, a lásku si nejvíc zaslouží ten, kdo je hustej, protože ten je prostě krásnej, a často je to proto, že je propíchanej, a to vypadá tak, že je prostě propíchanej! Náušnicemi, špendlíky a kroužky prakticky po celém těle. Jo! A čilaut, to je takový mejdan, kde se hraje pomalá hudba. A na čilautu jsou většinou všichni boží a taky v pohodě. A většina matek a otců těch, kteří jsou na čilautu, v pohodě není, a to proto, že nechápe, že jejich ratolesti milují humus a nechtějí chodit do ústavu (většinou to bývá gymnázium), kde je učí kreténi. Děti v pubertě lžou, kradou, fetují, myslí si, že jste seniláci, jsou pořád doma, anebo tam nikdy nejsou, nemyjí se a pořád okupují koupelnu, mají strašné kamarády, nejedí nic, žerou, vyhrožují sebevraždou, vzkaz by vám nevyřídily ani za zlaté tele a rozzáří se, jen když mají telefon. Betty MacDonaldová měla báječný nápad, že nejlepší by bylo puberťáky poslat do penzionátu a přijet si pro ně, až jim bude třicet. Abychom vůbec přežili, že naše děti bydlí s námi v jednom bytě, je nezbytné řídit se následující radou: NIKDY SE JICH NA NIC NEPTEJTE!

Má kamarádka se tuhle naivně zeptala své dcery, kdy skončila první světová válka. Dcera odpověděla, že někdy v roce 1966. Můj kamarád se zeptal svého syna, proč si tvář propíchl sichrhajckou. Syn mu odpověděl, že proto, že nechce vypadat tak hnusně jako on. A když jsem se já zeptala své holčičky, kde chce bydlet, až nebude mít na nájem, tak mi řekla, že v kanále a že je přesvědčená, že se jí tam bude líbit, protože si to tam hezky zařídí! Když mně bylo osmnáct, tak v naší třídě byly asi tak čtyři macaté holky a pak tam byly dvě štíhlé a dvě, které byly hodně hubené. Nedávno jsem byla na plese jedné střední školy a tam jsem zjistila, že jsou tam jenom strašně štíhlé holky anebo holky strašně hubené. Zeptala jsem se proto dcery, jak je to možné, a ona s přehledem řekla: "To je přece jasný! Polovina fetuje a ta druhá půlka, to jsou anorektičky!" (...)
Převzato z knihy Pawlowská Halina: Banánové rybičky
 
Bovenaan