„Naše mladé i staré maminky nejsou na tolik ohledů zvyklé, aby se jim zasvětil hnedle svátek jako svatým na nebi; a kdybyste jim šli do kuchyně blahopřát k jejich svátku, asi by se po vás ohnaly utěrkou a řekly by, ať si z nich neděláte blázny. Ale svátek maminek není pro blázny; jednou za rok bychom si měli vzpomenout, že ta tisíc a jedna práce, tisíc a jedna starost, jež tvoří život ženy-maminky, stojí za oslavu a uctění.“ Tak to napsal ke svátku matek Karel Čapek do Lidových novin již v roce 1928.
Karel Čapek ve svém fejetonu dále psal o tom, že se i v tento svátek bude většina maminek točit kolem plotny, aby nám na neděli ustrojily něco lepšího, budou se zlobit a mazlit se svými dětmi a nebudou mít chvilku, aby nějak tento svůj den oslavily, protože je v jejích pracích nebude mít kdo zastoupit. A tak bychom jim mohli dát najevo svou vděčnost aspoň dobrým slovem, jarní kytičkou a trochou uznání za to, co jsme během všedních dní příliš ochotni pokládat za samozřejmost.
Karel Čapek ve svém fejetonu dále psal o tom, že se i v tento svátek bude většina maminek točit kolem plotny, aby nám na neděli ustrojily něco lepšího, budou se zlobit a mazlit se svými dětmi a nebudou mít chvilku, aby nějak tento svůj den oslavily, protože je v jejích pracích nebude mít kdo zastoupit. A tak bychom jim mohli dát najevo svou vděčnost aspoň dobrým slovem, jarní kytičkou a trochou uznání za to, co jsme během všedních dní příliš ochotni pokládat za samozřejmost.
