Staročeské vánoce

Welkom op Tsjechie.net

Het Tsjechisch Forum, in een nieuw jasje!

Jiný kraj - jiný mrav, říká se hezky česky...pro připomenutí vánoční atmosféry krajů českých i moravských si dovoluji vložit tento text. Je krátký na to, aby obsáhl všechny rozmanité tradice staročeských vánočních pokrmů. Je tam ale snad vše podstatné i pár zajímavostí. Přeji vám všem tajemné a klidné vánoce.

JAK SE JEDLO O VÁNOCÍCH
Svátečnímu hodování předcházel podobně jako o Velikonocích půst. Za starých dob se přísně dodržoval po celý advent (čtyři neděle před Štědrým dnem). O to radostněji vítaly děti mikulášskou nadílku, která spočívala v sušeném ovoci, jablíčkách či tradičním pečivu z kynutého těsta.
Adventní půst se nejpřísněji zachovával vždy na Štědrý den a platil i pro alkohol, kouření a dokonce i pro hlasitý hovor. Dospělí nejedli ani nepili, dokud na nebi nezazářila první hvězda.

Štědrovečerní hostina bývala z celého roku nejbohatší a byla opředena spoustou obyčejů, které měly zabezpečit hospodářskou prosperitu i zdraví a šťastný život rodiny po celý rok. Na prostřeném štědrovečerním stole bylo vše, co se urodilo. Uprostřed ležel vdolek zdobený šípky a kolem něho po hrsti obilí, máku, hrachu, třeba i deset hromádek. Tak stůl zůstal po celé vánoce. Polévka se podávala proto, že byla základ života, černý kuba nebo houbovec, aby v rodině bylo štěstí, zelí na ochranu před zimnicí, knedlík, aby rodina byla stále syta a trochu ovocné omáčky - muziky, aby nebylo žízně při polní práci.

Prvním chodem slavnostní večeře byly oplatky nebo chleba s medem. Po modlitbě mazal hospodář oplatky medem a podělil jimi všechny u stolu se slovy: "Kraju chleba, mažu medem, abyste všeci byli po celý rok, jako ten med je." Na Valašsku pojídali večer oplatek, v němž byl zavinut med, šípek, česnek, aby všichni byli příjemni, červeni a silni. Oplatky se pekly ve zvláštním nástroji "oplatnici". Oplatky se také dávali dobytku, volům, aby byli silní, kravám, aby měly dobré mléko. Věřilo se, že jak byla silná oplatka, tolik bude na mléce smetany.

Po této sladké drobnosti obyčejně následovala polévka "ščedračka", většinou zasmažená, a to nejčastěji s houbami, hrachem, čočkou, kroupami, zelím, suchými trnkami (švestkai) i hruškami. Ze všeho dohromady, opravdu ve štědré a pestré směsi.

Houby měly své místo také v tradičním vánočním pokrmu "černém kubovi", který se dělával z krup a hřibů modráků (podle jejichž barvy se nazývá černý). Zvláštností krajů horských byl hubník, svítek s přídavkem hub, který se pekl z krupicové kaše, rozmočených housek, s vejci, a dobře se omastil i okořenil. Jak do kuby, tak do hubníku patřil vždy podle prastarého zvyku česnek. Česnek se dával kohoutovi i houserovi, aby byli bujní, a psovi zase, aby byl na zloděje zlý a vůbec dobře hlídal. Česnek býval ve vánočních obyčejích stejně tak důležitý, jako vánočka nebo stromeček.

Ke štědrému výběru jídel patřilo vždy také něco z mouky. Kromě tradičního vánočního pečiva - vánoček - bylo pro vánoce příznačné pečivo mlékem spařené. Na Slovensku to bývaly opekance, jako ořech malinké kousky kynutého těsta, které se předem upekly, a teprve večer spařily mlékem a sypaly mákem nebo perníkem. Jejich obdobou bývaly české "peciválky", kterým se říkalo také peřinky nebo jen buchtičky. Spařily se mlékem, mastily máslem a sypaly cukrem se skořicí, nebo se také polévaly zvláštní omáčkou z mléka a máku. Často se pekly lívance nebo vdolky, jejichž jakost i pomazánka záležely na rozsahu hospodářství. Bohatší mívali vdolky buď kysané nebo lité, mazané medem a povidly, chudší vdolky bramborové mazané švestkovými nebo hruškovými povidly, nejchudší mazali bramborové vdolky strouhanou a vařenou řepou cukrovkou, což posýpali ještě mákem.

Večeře končívala čerstvými jablíčky a oříšky, stůl byl plný sušeného ovoce, z nějž se vařily omáčky nebo kaše. Vařené a sušené ovoce se jedlo smíchané proto, aby v rodině byla svornost.

Zajímavé je, že ryby v lidové kuchyni nebyly běžnou součástí štědrovečerní večeře, s výjimkou krajů na ryby bohatých.

Vánoční hody velice rychle minuly a jedlo se opět jako ve všední dny. Proto dostatek a pestrost vánočních pokrmů nebylo nestřídmostí, ale jen výjimečnou změnou po přísném postě. Štědrovečerní hodování mělo také svůj obřadní význam, mělo zajistit dobrou úrodu a hojnost v novém začínajícím roce.
 
Bovenaan