Několik let se pral s nepřemožitelnou Alzheimerovou nemocí a jedinou oporou mu byla jeho žena Magdalena. Poslední měsíce herec už ani nevycházel na ulici a svět odevzdaně pozoroval jen z okna svého bytu. Nikdo mu nezavolal, nikdo ho nenavštívil. Málokdo si uvědomil, že kamarád, přítel, kolega ještě vůbec žije.
Jen smrt přetrhla osu nezájmu, jen zpráva, že už nikdy neuslyšíme jeho nakažlivý humor. Kvůli obrovské ztrátě paměti spojené s chorobou se stal pro režiséry a kolegy naprosto nepoužitelným a ztratil nárok ukazovat se na výsluní. "Bohužel, doba je taková. Všichni jsme nějak zapomněli," přiznal smutně režisér Dušan Klein.
Sám režisér si posmutněle vyčítá, že si nenašel v posledních letech na Císlera čas. "A bolí mě to. Žijeme v prapodivné době. Všichni se ženeme dopředu. Máme nové plány, nové projekty a na to, abychom se podívali nazpátek, se času nedostává. Je mi to líto, ale ani já nejsem jiný," přiznává upřímně Klein.
Jiří Císler se prostě "odepsal". Alzheimerova choroba mu ničila mozkové buňky. Císler ztrácel paměť, orientaci v čase i ve svém okolí. Herec se tak postupem času dostal do péče hospicové služby.
Komunikace s ním naprosto nebyla možná. Císlerova manželka by i tak ráda uvítala, kdyby za jejím Jiřím čas od času někdo přišel. U dveří ale nezazvonil nikdo. Mezi posledními návštěvníky, a to už je pěkně dlouho, se ukázal ještě Jiří Wimmer. A už tehdy jej Císler ani nepoznával!
"Je to strašně smutný, jak Císler zemřel. Sám, bez kolegů a kamarádů. Snad to ale jinak ani nešlo. Ta ztráta paměti byla obrovská," vzpomíná další kolega, Luděk Sobota.
Kolegové se shodují na tom, že bylo velice obtížné s Jiřím Císlerem komunikovat. A tak to raději neriskovali. Sobectví? Bezcitnost? Kdoví. Na světě už to tak chodí.
Když někoho nepotřebujeme, tak ho neznáme. To potvrzuje i Jan Vančura z Plavců: "No, to je smutný. Přiznávám ale, že jsem se o Jirku v poslední době vůbec nezajímal. Párkrát jsme se sešli v pořadu Luďka Nekudy, potom se ale naše cesty rozešly. Já jsem z kumštu odešel, a když jsem se po letech vrátil, o Císlerovi jsem už ani neslyšel."
--------------------------------------------------------------------------------
Jiří Císler
Herec se proslavil rolemi například v Inženýrské odysee nebo ve filmu Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky. Nejvíce však Jiří Císler miloval divadlo.
Po příchodu do Prahy působil v Činoherním klubu a především v Semaforu. V roce 1990 založil Hravé divadlo Jiřího Císlera, které však po roce musel uzavřít. Od té doby se na veřejnosti příliš neukazoval a s hraním definitivně skončil.
Jen smrt přetrhla osu nezájmu, jen zpráva, že už nikdy neuslyšíme jeho nakažlivý humor. Kvůli obrovské ztrátě paměti spojené s chorobou se stal pro režiséry a kolegy naprosto nepoužitelným a ztratil nárok ukazovat se na výsluní. "Bohužel, doba je taková. Všichni jsme nějak zapomněli," přiznal smutně režisér Dušan Klein.
Sám režisér si posmutněle vyčítá, že si nenašel v posledních letech na Císlera čas. "A bolí mě to. Žijeme v prapodivné době. Všichni se ženeme dopředu. Máme nové plány, nové projekty a na to, abychom se podívali nazpátek, se času nedostává. Je mi to líto, ale ani já nejsem jiný," přiznává upřímně Klein.
Jiří Císler se prostě "odepsal". Alzheimerova choroba mu ničila mozkové buňky. Císler ztrácel paměť, orientaci v čase i ve svém okolí. Herec se tak postupem času dostal do péče hospicové služby.
Komunikace s ním naprosto nebyla možná. Císlerova manželka by i tak ráda uvítala, kdyby za jejím Jiřím čas od času někdo přišel. U dveří ale nezazvonil nikdo. Mezi posledními návštěvníky, a to už je pěkně dlouho, se ukázal ještě Jiří Wimmer. A už tehdy jej Císler ani nepoznával!
"Je to strašně smutný, jak Císler zemřel. Sám, bez kolegů a kamarádů. Snad to ale jinak ani nešlo. Ta ztráta paměti byla obrovská," vzpomíná další kolega, Luděk Sobota.
Kolegové se shodují na tom, že bylo velice obtížné s Jiřím Císlerem komunikovat. A tak to raději neriskovali. Sobectví? Bezcitnost? Kdoví. Na světě už to tak chodí.
Když někoho nepotřebujeme, tak ho neznáme. To potvrzuje i Jan Vančura z Plavců: "No, to je smutný. Přiznávám ale, že jsem se o Jirku v poslední době vůbec nezajímal. Párkrát jsme se sešli v pořadu Luďka Nekudy, potom se ale naše cesty rozešly. Já jsem z kumštu odešel, a když jsem se po letech vrátil, o Císlerovi jsem už ani neslyšel."
--------------------------------------------------------------------------------
Jiří Císler
Herec se proslavil rolemi například v Inženýrské odysee nebo ve filmu Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky. Nejvíce však Jiří Císler miloval divadlo.
Po příchodu do Prahy působil v Činoherním klubu a především v Semaforu. V roce 1990 založil Hravé divadlo Jiřího Císlera, které však po roce musel uzavřít. Od té doby se na veřejnosti příliš neukazoval a s hraním definitivně skončil.
