Vendula
Actief Lid
Holandština aneb Opravdu věříte, že na to nemáte?
Když ji poprvé slyšíte, podlomí se vám kolena bezmocí a je vám do breku.
Tohle že se mám naučit? Tuhle směs angličtiny, němčiny, francouzštiny a vím já ještě čeho všeho???
Jenže někde se začít musí a není důležité vyhrát, ale zúčastnit se,že...
Vyzbrojeni odvahou a odhodláním vydáváte se na trnitou cestu poznání.
Odhodlání začíná slábnout už tehdy, když zjistíte, že neexistuje žádná pořádná učebnice česko-holandská, takže když neumíte žádnou jinou řeč, jste „nahraní“.
Slabší povahy se zhroutí, silnější hledají dál.
V podstatě existují dvě možnosti – pustit se do učení sami anebo si najít nějaký kurz holandštiny pro cizince.
Dobré kurzy rovná se drahé kurzy.
Kurzy v rámci „inburgeringsprogramma“ jsou zadarmo, ale nedá se k nim – jako člen EU - moc dostat a když už, tak člověk musí počítat s tím, že se může ocitnout ve skupině, kde se jeho kolegové budou teprve začínat učit psát latinkou.
Učit se sám vyžaduje mít trpělivého partnera nebo učebnici s dobrým audiomateriálem, pevnou vůli, disciplínu a optimismus.
Nebrát studium holandštiny jako něco, co se „musí“,ale vyhledávat ji na každém kroku.
Pro začátek je nejlepší si vyčíhnout, kdy dávají v televizi programy pro malé děti. Koukáte na pohádky a krůček po krůčku začínáte rozumět. Začnete být zvědavější, koupíte si svou první učebnici gramatiky a učíte se i psát.
Jednoho krásného dne vyrazíte do velkého světa a chcete si s každým povídat a...
nerozumíte těm zatraceným Holanďanům ani slovo!
Celý rudí vztekem a studem běžíte zpátky do bezpečí domova a už NIKDY NIKDY NIKDY nechcete holandštinu ani vidět.
A ejhle,ono už to nejde, už jsou položené základy a stavba může pokračovat. Někdy se trošku pozdrží, jindy se zase dělá přesčas. Někdy máte chuť s tím praštit, když vám někdo vypráví, že on už za rok uměl a vy za dva roky víte třetinu toho co on.
Ale tohle všecko není vůbec důležité. Nedejte se odradit počátečním neúspěchem, všecko se dá naučit. Někdy jsou to pot, slzy a odříkání, ale každá taková dřina je na konci sladce odměněna.
Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!!!
Když ji poprvé slyšíte, podlomí se vám kolena bezmocí a je vám do breku.
Tohle že se mám naučit? Tuhle směs angličtiny, němčiny, francouzštiny a vím já ještě čeho všeho???
Jenže někde se začít musí a není důležité vyhrát, ale zúčastnit se,že...
Vyzbrojeni odvahou a odhodláním vydáváte se na trnitou cestu poznání.
Odhodlání začíná slábnout už tehdy, když zjistíte, že neexistuje žádná pořádná učebnice česko-holandská, takže když neumíte žádnou jinou řeč, jste „nahraní“.
Slabší povahy se zhroutí, silnější hledají dál.
V podstatě existují dvě možnosti – pustit se do učení sami anebo si najít nějaký kurz holandštiny pro cizince.
Dobré kurzy rovná se drahé kurzy.
Kurzy v rámci „inburgeringsprogramma“ jsou zadarmo, ale nedá se k nim – jako člen EU - moc dostat a když už, tak člověk musí počítat s tím, že se může ocitnout ve skupině, kde se jeho kolegové budou teprve začínat učit psát latinkou.
Učit se sám vyžaduje mít trpělivého partnera nebo učebnici s dobrým audiomateriálem, pevnou vůli, disciplínu a optimismus.
Nebrát studium holandštiny jako něco, co se „musí“,ale vyhledávat ji na každém kroku.
Pro začátek je nejlepší si vyčíhnout, kdy dávají v televizi programy pro malé děti. Koukáte na pohádky a krůček po krůčku začínáte rozumět. Začnete být zvědavější, koupíte si svou první učebnici gramatiky a učíte se i psát.
Jednoho krásného dne vyrazíte do velkého světa a chcete si s každým povídat a...
nerozumíte těm zatraceným Holanďanům ani slovo!
Celý rudí vztekem a studem běžíte zpátky do bezpečí domova a už NIKDY NIKDY NIKDY nechcete holandštinu ani vidět.
A ejhle,ono už to nejde, už jsou položené základy a stavba může pokračovat. Někdy se trošku pozdrží, jindy se zase dělá přesčas. Někdy máte chuť s tím praštit, když vám někdo vypráví, že on už za rok uměl a vy za dva roky víte třetinu toho co on.
Ale tohle všecko není vůbec důležité. Nedejte se odradit počátečním neúspěchem, všecko se dá naučit. Někdy jsou to pot, slzy a odříkání, ale každá taková dřina je na konci sladce odměněna.
Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!!!