[Gambrinus]

5.12.2006

Pražané kolem vzácných budov chodí denně a téměř je nevnímají. Zato je přijíždějí obdivovat turisté z celého světa - funkcionalistickou Müllerovu vilu ve Střešovicích i kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Obě stavby nyní mají šanci dostat se na prestižní seznam památek UNESCO.


Vila i kostel tak mají jedinečnou příležitost zařadit se mezi známé objekty, jakými jsou například Velká čínská zeď, pyramidy v egyptské Gíze, socha Svobody v New Yorku nebo zámek Versailles ve Francii.
Památky moderní architektury, mezi které oba navržené objekty patří, se v posledních letech stávají vyhledávanými cíli zejména pro zahraničních turisty. Zapsání by tak přivítali nejen odborníci, ale i lidé pracující v cestovním ruchu. "Centrum města je přeplněno turisty, a tak se snažíme cizincům ukázat, že Praha není jen Hrad a Staroměstské náměstí,“ říká průvodkyně Petra Mráčková.
Nové památky pro UNESCO
Obě pražské památky navrhuje na zápis do prestižního seznamu ministerstvo kultury. "Navržený plán zahrnuje dvanáct kulturních památek a památkově chráněných území,“ vysvětluje mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková.
Stejný počet památek již Česká republika na seznamu má a patří s tímto číslem k nejúspěšnějším evropským státům.
Dalšími českými památkami, které se budou o prestižní zápis ucházet, jsou například středověký hrad Karlštejn, velkomoravská hradiště v Mikulčicích nebo horský hotel a vysílač na Ještědu.
Svět je může Praze závidět

Plečnikovo dílo, tajemný zámek Kafky
Jsou lidé, kteří Kostel Nejsvětějšího srdce páně na náměstí Jiřího z Poděbrad obdivují, ale i takoví, kterým zcela zevšedněl. Tím druhým případem je Věra Matesová z Vinohrad. Denně chodí kolem kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na nákupy, do práce nebo za zábavou.
"Když jsem byla malá a chodila kolem něj do školy, trochu jsem se ho bála. Spoustě lidí se nemusí líbit, ale pro mě je tak trochu symbolem Vinohrad,“ říká Matesová. "Dodnes mi ale trochu připadá jako tajemný zámek Franze Kafky,“ dodává.
Neobvyklým dojmem působící budova kostela zapůsobila také na filmaře. Natáčel se zde například známý český film Amerika.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Ten se proslavil jako hradní architekt prezidenta Masaryka a je autorem většiny prvorepublikových úprav Pražského hradu.
"Kostel je společně s úpravou hradních zahrad nejvýznamnějším Plečnikovým dílem,“ vysvětluje význam kostela Michal Zachař, ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu.
Podle odborníků je kostel jednou z nejvýznamnějších světových sakrálních staveb 20. století. V jeho cestě na listinu památek UNESCO je však ještě jeden zádrhel. Kostel dosud nebyl vyhlášen národní kulturní památkou.


Strohá vila skrývá unikáty
Spolu s kostelem míří na seznam UNESCO i slavná Müllerova vila. Dům, který dodnes nese jeho jméno, si nechal postavit pro sebe a svou ženu Miladu v ulici Nad Hradním vodojemem ve Střešovicích významný český stavební podnikatel František Müller. Návrh vily i jejích interiérů svěřil význačnému rakouskému architektu Adolfu Loosovi.
"Stavba působí navenek velmi stroze, zajímavé je především její vnitřní členění do různých výškových úrovní, které jsou vzájemně propojeny schodištěm,“ vysvětluje kurátorka vily Maria Szadkowská. Návštěvníci dnes mohou obdivovat obývací pokoj s mramorovými obklady, mahagonovou jídelnu nebo knihovnu.
Života ve vile si však rodina Müllerova dlouho neužívala, po roce 1948 se do vily nastěhoval Ústav marxismu-leninismu.
Objekt byl přednedávnem rekonstruován do původní podoby z roku 1930 včetně nábytku a veškerých původních částí technického zařízení a nyní slouží jako muzeum a centrum architektury. Je v něm k vidění stálá expozice představující osobnost architekta Adolfa Loose a historii vzniku vily.


Na Müllerově vile je cenný především její interiér, který je zařízen ve funkcionalistickém stylu.

[Gambrinus]

2. prosince 2006

Pražský primátor Pavel Bém krátce po šesté hodině slavnostně rozsvítil vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze. Dvě minuty trvala světelná hra, než se stoletý smrk úplně rozzářil několika desítkami tisíc žároviček. V tu chvíli se na střed náměstí snášely umělé sněhové vločky.






Vánoční strom na Staromětském náměstí v Praze.

"Přeji Pražanům šťastné a veselé Vánoce," promluvil primátor k přeplněnému Staroměstskému náměstí. Dětem popřál bohatou nadílku, dárků prý ale nemají dostat tolik, aby si jich přestaly vážit.

Rozsvěcování žároviček doprovázel zpěv souboru Sedmihlásek. Lidé se občerstvovali u stánků medovinou a svařeným vínem.
Slavnostní atmosféra se vytratila při odchodu přihlížejících z náměstí. Na rozsvícený smrk se chtěli podívat další lidé z okolních ulic, a zablokovali tak veškeré východy z náměstí. Dav nemohl několik minut ani ven, ani zpátky. Na náměstí se už před rozsvícením stromu ztratila mamince malá holčička.
Skoro třicet metrů vysoký strom skáceli v listopadu dřevorubci v Krkonoších, na místě ho zkrátili na 22 metrů. Smrk, který podle odhadů odborníků váží devět tun, měl ve výšce 130 centimetrů nad zemí průměr 80 centimetrů. Odborníci ho ukotvili téměř dva metry hluboko v zemi, uchycen je také na dvou místech ve výšce. Současně ho drží šest ocelových lan.

Pád stromu stále zaměstnává soudy
Pořadatelé vánočních trhů věnují výběru stromů pro Staroměstské náměstí zvýšenou pozornost od roku 2003, kdy se během trhů zřítil pětadvacetimetrový smrk a zranil pět lidí. Britský turista Malcom Tuffin utrpěl zlomeniny stehenních kostí a hrudní páteře.
Město Praha i tehdejší pořadatelská společnost Folk Art Production odpovědnost za pád stromu od počátku odmítaly. Poukazovaly na závěr vyšetřování, které bylo opakovaně odloženo, protože podle policie za pád smrku mohlo zřejmě křehké dřevo stromu ve spojení s nárazy větru.
Případem se zabývají také soudy, pražský obvodní soud rozhodl, že pražský magistrát má společně s organizátory vánočních trhů zaplatit Britovi odškodné 2,5 milionu korun. Praha i pořadatelé se však proti verdiktu odvolali, případ tak bude projednávat městský soud.

[Vašek]

Gotická soška madony, kterou těsně před komunistickým pučem předal do opatrování Čechům v zahraničí kardinál Josef Beran, se po šedesáti letech vrátila do Prahy. Kardinálu Miloslavu Vlkovi ji dnes od krajanů z USA během vánoční návštěvy vlasti odevzdala Ája Vrzáňová, někdejší legendární krasobruslařka. Panna Maria s děťátkem zůstane přes Vánoce v kapli Arcibiskupského paláce.

Původ nevelké dřevořezby z doby Karla IV. není zatím znám. Vzácnou památku čeká expertíza, restaurování a později vystavení. "Pokud by v té době ještě na Pražském hradě nebylo otevřeno Arcidiecézní muzeum, zvážili bychom možnost zápůjčky do Národní galerie," řekl dnes novinářům arcidiecézní konzervátor Vladimír Kelnar. Muzeum nebude podle něj dříve než za tři roky.

Kardinál Vlk nazval předání sošky událostí mající zejména v době adventu velkou symboliku. "Jako matka doprovázející své děti šla Panna Maria s mnoha Čechy, kteří odcházeli do exilu. Odešla do svobodného světa, nyní se vrací domů, do svobodného Česka," uvedl a připomněl biblický příběh o Marii a Josefovi, o narození Ježíše v Betlémě a o jejich egyptském exilu.

Pětasedmdesátileté Čechoameričance Vrzáňové, mistryni světa v krasobruslení z let 1949 a 1950, zjevně dojaté, arcibiskup Vlk naopak daroval sošku Pražského Jezulátka, kopii světoznámé plastiky uctívané v kostele Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně.

Gotická madona měla dobrodružnou cestu, prošla třemi kontinenty, byla ve čtyřech zemích a osmi různých městech. "Nevíme zatím víc, čeká nás také zkoumání v archivních materiálech. Víme jen, že kardinálu Beranovi velmi záleželo na tom, aby byla zachráněna," řekl Vlk.

Beran, vězněný už za nacistické okupace a pronásledovaný pak komunistickým režimem, předal z obav před nástupem totality sošku na sklonku roku 1947 Františku Vodičkovi, aby ji ukryl v zahraničí. Vodička ji před smrtí odevzdal v roce 1964 v Kalifornii svému synu Vladimírovi. Po jeho úmrtí vdova Marcia požádala letos v létě svoji přítelkyni Áju Vrzáňovou, aby sošku odvezla zpátky do Prahy. "Je to pro mě velká čest," opakovala dnes.

Asi 25 centimetrů vysoká nekolorovaná soška z tmavého tvrdého dřeva má podle Kelnara poškozenou ruku. "Doplňování novodobými úpravami by však asi bylo nevhodné. Budou jen odstraněny nánosy špíny a laku a madona bude obnovena - i s drobnými defekty, které potvrzují její stáří," řekl.

Arcidiecézní muzeum má být na Hradě v některém z domů, které se vrátily církvi spolu s katedrálou. "Snažíme se o jeho vybudování již několik let, ale naráželi jsme na nemožnost získat vhodnou budovu. Nyní by objekt byl. Neočekávejte ale horizont kratší než dvou- až tříletý," poznamenal Kelnar.

Autor: ČTK

[Vašek]

Přes sto účinkujících, dvě stě padesát členů štábu a dalších dvě padesát pracovníků ochranky, dvacet zdravotníků, desítky policistů hasičů a týdny plánů - takové byly přípravy letošní silvestrovské show, kterou televize Nova chystá na poslední den roku nejen pro diváky u obrazovek, ale i pro ty, kteří nechtějí zůstat doma. Slavit se bude v přímém přenosu na pražském Václavském náměstí.

Zatímco jeviště Mejdanu roku vyrostlo pod sochou sv. Václava v uplynulých dnech, horní polovina Václavského náměstí se změní až v neděli v hlediště, kam může přijít každý a zdarma. V uzavřené části náměstí budou rozmístěny tabule s informacemi o zásadách chování a plánky s informacemi o možnostech občerstvení a umístění mobilních toalet.

Chystá se kontrola zavazadel
Účastníci oslav ale musí dodržovat pravidla, jaká jsou běžná na velkých akcích. Nesmí si přinášet zábavní pyrotechniku, zbraně, nápoje ve skleněných lahvích či alkohol v nadměrném množství, byť by byl v plastových obalech. Za bezpečnost zodpovídá soukromá společnost, jejíž pracovníci budou prohlížet zavazadla.

Organizátoři z televize vzkazují, že návštěvníci si mají dávat pozor na své věci a cennosti raději nechat doma. K výstupu na náměstí doporučují použít stanice metra Můstek nebo Hlavní nádraží. Provoz metra bude zajištěn až téměř do dvou hodin ráno.

Mejdan rozjedou před půl osmou večer moderátoři Martin Dejdar a Petr Rychlý. Na jevišti přivítají zpěvácké hvězdy jako Karla Gotta, Josefa Vojtka, Moniku Absolonovou, Petra Muka, Miroslava Žbirku, finalisty soutěže Česko hledá SuperStar, Petra Bendeho a další známé tváře.

Právo

[Gambrinus]

Desítky inspektorů České obchodní inspekce loni kontrolovaly 544 restaurací v Praze a středních Čechách. Nějaký nedostatek, jako pivo podmíru nebo ošizené jídlo, zjistili v každé druhém podniku. To je nejhorší výsledek v celém Česku.
Inspektoři zažili to co už většina z nás - hospodský před vás postaví pivo, kterému do rysky chybí několik milimetrů, a řízek na talíři rozhodně nevypadá na 150 gramů slibovaných v jídelním lístku.
"V ostatních krajích porušuje podmínky zhruba 38 procent podniků," potvrdila Martina Vyžrálková z České obchodní inspekce.
Hospodští nejvíce šidí právě tak, že nedolévají sklenice, prodávají zákazníkům jídlo s nižší hmotností nebo si k účtu připočítají jiné služby. Některé pražské hospody uvádějí do jídelního lístku ceny bez daně.
Situace v Praze se sice zlepšuje, ale velice pomalu. V porovnání s rokem 2005 ubylo v hlavním městě zhruba pět procent nepoctivých podniků. Jenže to je pořád málo.
"Lidé v Praze jsou v tomto směru velmi tolerantní. Nestěžují si, že nedostanou jídelní lístek nebo že musí zaplatit příplatky, o kterých ani nevědí, za co jsou," vysvětluje mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová, proč šizení zákazníků pražským hospodským neustále prochází.
Nejvíce nepoctivých hospodských je v centru města, kam se chodí bavit cizinci. V některých restauracích ještě existují takzvané dvojí ceny. Zákazník hovořící cizí řečí zde zaplatí víc než Čech.
"S dvojími cenami jsem se v západní Evropě nikdy nesetkal. Je to problém zemí, kde má obsluhující personál výrazně méně peněz než klientela. Třeba v rozvojových zemích nebo v Rusku," tvrdí Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří.

[kacenice]

Praha získá funny knihovnu. U Hradčan



Praha - Nová budova Národní knihovny se postaví podle návrhu světoznámého architekta českého původu Jana Kaplického a jeho týmu z Future Systems z Velké Británie.

Sám Kaplický dal budově název "Oko nad městem". Stavba připomíná také velkou kapku, která právě dopadla na Letenskou pláň.



"Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Myslím, že se uzavřel kruh od doby, kdy mne v roce 1955 nevzali v Praze na techniku. Je to pro mně neuvěřitelná čest," řekl po vyhlášení výsledků architekt Jan Kaplický.

"Chci, aby to byla budova krásná, flexibilní, aby měla úžasné pohledy na Prahu. Musí to být nejmodernější knihovna na světě," doplnil.



Národní knihovna vyhlásila soutěž na architektonické řešení své nové budovy loni na jaře.

Jeho řešení porota vybrala z téměř 400 návrhů.

"Naše rozhodnutí bylo jednomyslné. Návrh Jana Kaplického předčil všechny ostatní," řekla dnes předsedkyně poroty Eva Jiřičná, britská architektka českého původu.

[Gambrinus]

17. května 2007 10:43
Hned dvakrát je ohrožen projekt budovy Národní knihovny Jana Kaplického. Ateliér HŠH architekti, jehož návrh skončil třetí, totiž ve středu podal stížnost na průběh mezinárodní soutěže k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Soutěž prošetří také Mezinárodní unie architektů.
Unie po dvou měsících zareagovala na žádost, kterou jí zaslala Česká komora architektů. ČKA a dalších osm českých architektonických kanceláří chce vyšetřit, zda soutěž proběhla regulérně.
"Generální tajemník unie Jordi Farrando nám oznámil, že začalo vyšetřování regulérnosti průběhu mezinárodní soutěže," uvedla mluvčí české komory Markéta Pražanová.
Farrando podle Pražanové v dopise pro ČKA uvedl, že unie nyní sbírá podklady, které by umožnily vyjasnit okolnosti průběhu soutěže. "Také Prinz Tillmann z Německé komory architektů upozornil českou komoru, že byla porušena řada dalších podmínek soutěže," připomněla mluvčí ČKA.
Tomáši Hradečnému z ateliéru HŠH zase kromě nesrovnalostí v hodnocení mezinárodní poroty vadí hlavně jednání Národní knihovny. S kritiky totiž příliš nekomunikuje.
"Proti postupu vedení Národní knihovny protestujeme od vyhlášení výsledků soutěže, svou nekomunikací nás však knihovna přiměla k podání stížnosti na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže," vysvětlil architekt Tomáš Hradečný a dodal, že doručení dopisů dvou různých advokátních kanceláří zastupujících knihovnu považuje za nedostatečnou komunikaci.

V čem je podle architektů problém? Porota jednohlasně vybrala jako nejlepší návrh studia Future Systems Jana Kaplického. Podle kritiků však vítěz porušil závazné podmínky tím, že umístil sklad knih pod zem. - více zde
Ředitel soutěžní komise unie Wolfgang Tochtermann však tehdy uvedl: "Výsledky soutěže jsou absolutně v pořádku a není důvod k pochybnostem." Podle komory byl Tochtermannův výrok jen osobním názorem porotce, a ne oficiálním stanoviskem unie.