[Vašek]

Statistici vůbec poprvé vyčíslili význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku. Z jejich údajů vyplývá, že se cestovní ruch loni podílel na tvorbě HDP 3,1 procenta. Podíl se sice může zdát nízký, ale podle statistiků je na srovnatelné úrovni s jinými státy.

Česká republika je přitažlivá pro turisty, kteří za služby v oblasti cestovního ruchu utrácejí každým rokem více. Loni přicestovalo do Česka více než 23 milionů zahraničních návštěvníků, kteří v Česku utratili přes 121 miliard korun.

Většina cizinců v tuzemsku strávila jeden den za účelem pracovní cesty nebo nákupů. Nejoblíbenější destinací byla Praha, kam mířily dvě třetiny zahraničních turistů.

I Češi vyrážejí v rámci státu většinou na jednodenní cesty. Celkově na svých cestách loni utratili 95 miliard korun.

Přestože se obor cestovního ruchu stále rozvíjí, jeho podíl na české ekonomice klesá. "Je to dáno tím, že růst průmyslu a dalších služeb má větší dynamiku než cestovní ruch," uvedla pro ČTK ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Alena Hellerová.

Přibližně stejný podíl cestovního ruchu má například Německo nebo Kanada. Nesrovnatelně významnější úlohu v národním hospodářství má tento obor v tradičních turistických destinacích. V Rakousku přispívá k HDP 6,5 procenta a ve Španělsko dokonce 12 procenty.

Satelitní účet vyjadřuje přínos cestovního ruchu pro ekonomiku země. Český úřad ho letos vypracoval poprvé ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, agenturou CzechTourism a některými vysokými školami.

iDNES.cz

[Vašek]

Nastal čas připravit se na vánoční šílenství. Někteří prodejci již započali slevovat mnoho svých produktů, aby přilákali do konce prosince přilákali do svých obchodů co nejvíce lidí.

Sezónní slevy se týkají napříkald velkých maloobchodních řetězců jako jsou společnost Tesco či Ahold. "V těchto dnech mohou zákazníci v našich obchodech zakoupit veškeré oblečení a obuv s dvacetiprocentní slevou. Jde vůbec o první akci takového rozsahu a plošné slevy se týkají tisíců výrobků," dušuje seDušana Kriváková ze společnosti Tesco Stores ČR.

Období vánočních slev začíná již v listopadu a vrcholí v lednu. Například loni se v tomto období ceny mnoha výrobků dostaly až na úroveň 25 % původní ceny.

Dle odhadů letos opět padne peněžní rekord při utrácení za vánoční dárky. Češi utratí za vánoční dárky v průměru 14 300 Kč. Pro velké masy lidí je vánoční období jediná doba v roce, kdy jsou ochotni si na dárky pro své blízké půjčit, i když by to jindy v roce neudělali.

Zdroj: ČTK

[Vašek]

Češi mají jednu z nejdražších elektřin v Evropě. Nejvíce peněz z domácího rozpočtu vydají na elektřinu Slováci, Češi obsadili mezi 29 zeměmi pomyslné deváté místo.
Z průzkumu Eurostatu vyplývá, že nejvíce za elektřinu platí domácnosti na Slovensku, v Polsku a Itálii.

Sto kWh stojí na Slovensku 24,76 PPS. Fiktivní měna PPS zohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích.

České domácnosti jsou na tom o něco lépe, když zaplatí 16,66 PPS, přesto je v Evropě dalších dvacet států, kde elektrický proud stojí méně.

Do první desítky států s nejdražší elektřinou patří hned čtyři noví členové EU a Rumunsko, které přistoupí na počátku příštího roku.

Nejméně zatěžují výdaje na elektřinu obyvatele Řecka, Finska a Francie. Řekové vydávají za odběr elektrického proudu 8,01 PPS, což je dvakrát méně než Češi a dokonce třikrát méně než Slováci.

I Českým firmám se podnikání díky elektřině prodražuje oproti západním zemím. Elektřina pro podniky je v tuzemsku pátá nejdražší v Evropě. Dražší je pouze v Rumunsku, Itálii, Slovensku a na Maltě.

V mnoha státech se do ceny promítá vysoké zdanění odběru elektrické energie. Například v Dánsku tvoří daně více než polovinu finální ceny pro domácnosti.

Nejrychlejší růst ceny elektrické energie zažili obyvatelé Malty, kde za rok vylétla o 35 procent.

iDNES

[Vašek]

Koruna pokračuje v posilování a opět překonala historické maximum vůči americkému dolaru. Jeden dolar se na devizových trzích prodával za 21,34 koruny. Tento týden již koruna překonala rekordní úroveň několikrát.

K posilování koruny přispívá podle serveru Patria Online propad dolaru na světových trzích, hlavně vůči euru.

"Zdá se, že k propadu dochází hlavně kvůli technickým faktorům, přispívá nižší likvidita na trhu," uvedl Tomáš Vlk z Patria Online.

Tento vývoj bude mít podle odborníků blahodárný vliv na obchodní bilanci a pomůže udržet inflaci na stávající úrovni.

iDNES

[Vašek]

Pivovar Plzeňský Prazdroj chystá pro příští roky velké investice. Masivní rozšiřování areálu Prazdroje bude pokračovat minimálně v dalších třech letech. Každoročně by si mělo vyžádat téměř jednu miliardu korun, což je asi o 200 milionů méně než činí letošní investice.

ČTK

[Vašek]

Prvotní účel, kterým je v případě restaurací nabídnout hostům jídlo a pití, se v Česku stává jen okrajovým důvodem, proč lidé chodí do hospody. Kvůli hladu a žízni navštěvuje české hospody jen 13 procent lidí. Naopak velká část se chodí do restaurace pobavit a vidět se s přáteli.

Zábavu nebo přátele uvedlo v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jako hlavní důvod návštěvy restaurace 73 procent lidí.

Stejně jako se mění struktura důvodů, liší oproti nedávné minulosti se i oblíbenost podniků podle druhů. Jako jeden z trendů zaznamenalo CVVM pokles zájmu o klasickou českou pivnici, restauraci nebo výčep.

Česká hospoda sice je zavedená instituce, ale její obliba mezi lidmi ubývá. Zatímco před dvěma lety do nich chodilo 81 procent dospělých lidí, letos to je už jen něco přes polovinu. Úbytek zájmu pocítili hospodští zejména od žen.

Ještě před dvěma lety zašlo do klasického českého výčepu nebo restaurace 7 z deseti žen. Letos se jich k návštěvám hospod hlásí jen 40 procent.

Postavení hospod se oslabuje protože určitou část jejich cílové skupiny oslovují podniky jiného typu. Lépe než dříve jsou na tom například bary, kavárny a vinárny, upozornilo CVVM.

iDNES

[Vašek]

Švýcaři podle předběžných výsledků referenda schválili, že země poskytne miliardu švýcarských franků (17,6 miliardy Kč) deseti novým členům Evropské unie včetně Česka. Pro se vyjádřilo 53 procent hlasujících, uvedla švýcarská televizní stanice SF DRS.

Odhad se opírá o první výsledky referenda a jeho chybná odchylka může být dvouprocentní, uvedla televize. Stanice přesto odhaduje, že většina Švýcarů projekt schválila. Konečné výsledky by měly být k dispozici na konci odpoledne, napsala agentura AFP.

Švýcarsko podle únorové dohody s EU tuto částku poskytne na oplátku za přístup k trhu rozšířené EU a za účast na unijních programech a aktivitách. Česko by podle této dohody mělo získat 110 milionů švýcarských franků (dvě miliardy Kč). Švýcarská vláda i většina politických stran občanům schválení zákona doporučovala; průzkumy veřejného mínění ale ukazovaly těsný výsledek.

Peníze mají jít přednostně na reformy veřejné správy, ochranu životního prostředí, budování infrastruktury, podporu soukromého sektoru a na rozvoj lidských zdrojů. Na konkrétních projektech se má dohodnout švýcarská strana s jednotlivými státy. Největší díl z miliardy švýcarských franků mají získat Polsko (489 milionů), Maďarsko (131 milionů), ČR (110 milionů) a Litva (téměř 71 milionů). Slovensku má připadnout 67 milionů franků.

Švýcarsko bývá označováno za nejbližšího souseda EU, a to i proto, že je třetím největším obchodním partnerem unie po USA a Číně. Přibližně 800.000 občanů EU žije a pracuje ve Švýcarsku. Za privilegovaný přístup na trh rozšířené EU platí obdobně jako Švýcarsko i Norsko, Island a Lichtenštejnsko finanční injekcí ve prospěch desítky nováčků.

Autor: ČTK

[Vašek]

Poblíž jaderné elektrárny Temelín mají v budoucnu stát dvě sluneční elektrárny. Podle informací televize Prima už na obě existuje dokumentace. Investoři nyní čekají na vyřízení grantů, bez kterých se neobejdou. Náklady na jednu stavbu představují 30 milionů korun. Podle televize by výstavba mohla začít příští rok.

Sluneční elektrárna v Čížové na Písecku má být unikátní svým provedením. Zařízení bude složené ze tří solárních panelů na otočných podstavcích. Jaký je plánovaný výkon, však televize neuvedla. Návratnost investice pro obec je podle ní 20 let.

Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně zaostává za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se pohybuje okolo jednoho megawattu. V Německu to bylo již před dvěma lety bezmála 800 megawattů. Na světě využívá sluneční energii nejvíce Japonsko a kromě Německa také USA.

Novou sluneční elektrárnu s maximálním plánovaným výkonem 61 kilowattů otevřeli před měsícem v Hrádku nad Nisou. Další provozuje například Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně či vysoké školy v Ostravě, Praze, Liberci a Plzni.

Autor: ČTK

[Gambrinus]

Praha 4. prosince 2006 | 15:26 Prezident Václav Klaus nevyhoví vládě a neudělí milost manažerům vyšetřovaným v souvislosti s kauzou banky IPB. Uvedl to v rozhovoru pro Rádio Česko. Klaus se nedomnívá, že by šlo o takový veřejný zájem

"Já prohlašuji, že jsem to neshledal," prohlásil. Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí hlavy státu respektuje. "Je to právo prezidenta republiky a já ho respektuji," řekl Topolánek. Dodal, že žádost o milost nebyla součástí dohody s Nomurou, na smíru se tedy nic nemění.

Dohodu s Nomurou uzavřelo Česko ve středu. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé IPB. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou. Smlouva předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu. Vláda v rámci urovnání sporu uložila ministru financí, aby jejím jménem požádal prezidenta o udělení milosti vyšetřovaným zástupcům Nomury v čele s Randallem Dillardem a Davidem Thirskem.

Klaus uvedl, že se o připravovaném kroku vlády dozvěděl před několika týdny. "Jistá konzultace byla. Já jsem už tehdy rezolutně odmítl jakoukoli myšlenku udělit milosti předem jako předpoklad toho, že se vůbec nějaká taková smlouva uzavře nebo podepíše," zdůraznila hlava státu. Žádost vyvolala nesouhlasné reakce politiků i právnické veřejnosti. Proti milosti se postavila mimo jiné ČSSD, která Klause přímo vyzvala, aby milost vyšetřovaným manažerům neuděloval. "Spravedlnost v této zemi nesmí být na prodej," prohlásil stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek.

Lidovky

[Gambrinus]

PRAHA 6. prosince 2006 | 19:07

Poslanci nechali projít rozpočet do závěrečného čtení. O jeho definitivní podobě budou hlasovat v úterý 12. prosince. Součástí hlasování bude více než tisíc pozměňovacích návrhů.

Asi sedm stovek pozměňovacích návrhů přednesl rozpočtový výboru a více než tři sta dalších přípojili při dnešní rozpravě poslanci.

Státní rozpočet pro příští rok počítá s deficitem 91,3 miliardy korun při příjmech
949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. Klíčové bude při schvalování zákona o rozpočtu stanovisko rozpočtového výboru, který již minulý týden předlohu projednal a přijal návrhy asi za čtyři miliardy korun. Doporučení výboru sněmovna obvykle přijme.

Vzhledem k tomu, že ve druhém čtení již nemohou poslanci měnit příjmy, výdaje a
schodek rozpočtu, musel si výbor zajistit dostatečnou rezervu, ze které pak
mohl "odkrajovat" finance pro regionální projekty.

Poslanci vzali peníze ze splátek státních dluhů, důchodů a plateb zdravotního pojištění za státní zaměstnance. Do vládní rozpočtové rezervy tak nakonec mohli přeřadit okolo čtyř miliard korun. Postup výboru kritizovali ministři financí a práce a sociálních věcí Vlastimil Tlustý a Petr Nečas (oba ODS).

Poznamenali, že sněmovna nemůže brát peníze z mandatorních výdajů, tedy z
výdajů předurčených zákonem. Nečas upozornil, že pokud tak sněmovna učiní, bude muset příští vláda na konci nadcházejícího roku zvyšovat schodek státního rozpočtu. K podobnému kroku musela letos sáhnout i vláda Mirka Topolánka.

Spolu se sněmovnou zvyšuje schodek letošního rozpočtu o devět miliard korun proto, že se ve druhé polovině prosince nedostávají peníze na výplaty důchodů.

Ve sněmovně se dnes tradičně rozvinula debata i o tom, že princip podávání
pozměňovacích návrhů k rozpočtu, kterému někteří říkají poslanecké pomníčky, je netransparentní, nesystémový a měl by být zrušen. Hlavním kritikem byl předseda Strany zelených Martin Bursík. Ke kritice se přidal také bývalý předseda lidovců Miroslav Kalousek. Poznamenal, že předloží již jednou neschválenou novelu, podle níž bude dovoleno dávat pouze takové pozměňovací návrhy, které snižují výdaje.