![]() |
|
|
#221 |
|
Legende
|
Mittal Steel požaduje po ČR 20 miliard
Arbitráž, ve které nizozemská firma Mittal Steel Company žádá po ČR za údajné porušení dohody o vzájemné ochraně investic asi 20 miliard korun, bude pokračovat v Londýně v prosinci letošního roku. Právu to sdělila mluvčí ministerstva financí Petra Krainová.
Arbitráž, která se rozběhla kvůli postupu státu při privatizaci společnosti Vítkovice Steel, byla zahájena už v říjnu 2005. "Právní zástupce protistrany současně informoval ČR o jmenování rozhodce za společnost Mittal Steel Company, profesora Piera Bernardiniho. Za Českou republiku byl jmenován rozhodcem profesor Christopher Greenwood. Předsedou rozhodčího tribunálu byl oběma rozhodci zvolen Lord Johan Steyn," uvedla Krainová. Právním zástupcem České republiky ve sporu je advokátní kancelář Lovells. novinky |
|
|
|
|
|
#222 |
|
Legende
|
Hudebníci a ekonomové se uplatní nejlépe
Podle čeho si vybrat vysokou školu? Jedním z kritérií je i úspěšnost, s jakou se absolventi uplatňují na trhu práce.
Srovnání vysokých škol podle „zaměstnatelnosti“ absolventů je od včerejška k dispozici na internetové adrese svp.pedf.cuni.cz/. Údaje zpracovalo Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy v Praze. Vyplývá z nich, že nejrozumnější je začít studovat (a dokončit) umělecké, lékařské, pedagogické nebo ekonomické fakulty a školy. Nejhůře se na trhu práce uplatňují absolventi zemědělských škol, kde se průměrná nezaměstnanost pohybuje kolem 11 procent. Práci po dokončení vysoké školy nenajde v průměru pět procent vysokoškoláků. Ve srovnání s lidmi, kteří dosáhli pouze na maturitu, je to ale velmi příznivé číslo. Podle Jana Kouckého z Univerzity Karlovy, který zmíněné údaje zpracoval, však brzy dojde ke změně. Vysokoškoláků bude více, a firmy si budou moci lépe vybírat. „Zkušenost z jiných zemí ukazuje, že se to změní a absolventi vysokých škol začnou mít problémy,“ říká Koucký. Lidové noviny |
|
|
|
|
|
#223 |
|
Legende
|
Česko musí kvůli mléku zaplatit pokutu 150 milionů
Překročení kvót na výrobu mléka přijde Českou republiku draho. Za porušení limitů Evropské unie bude muset zaplatit pokutu téměř 150 milionů korun. Informovala o tom Evropská komise.
Česko loni vyprodukovalo o téměř 17 tisíc tun mléka více než povolují kvóty. Sankci by měli hradit zemědělci, kteří přidělené limity přesáhli. Podle informací Hospodářských novin se musí na pokutu složit kolem čtrnácti set farem, tedy zhruba polovina všech větších zemědělských firem. "Drtivá většina podnikatelů už pokuty na náš účet převedla. Zaplatíme unii včas," řekl HN Vilém Frček, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci však již v minulosti varovali, že pokuta může způsobit některým farmám vážné problémy a vést k dalšímu snížení stavů krav. Množství mléka, které může stát vyprodukovat, dojednali zástupci Česka před vstupem do unie. Sankce za jeho překročení činí nejméně devět korun za litr. Česko však není jediným státem, který bude muset pokutu platit. Jde celkem o devět členských států Evropské unie (ČR, Německo, Španělsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Polsko a Portugalsko). Všechny "postižené" státy zaplatí dohromady 377 milionů eur (deset miliard korun), přičemž Itálie, Polsko a Německo se na pokutě podílejí z 90 procent. ČTK |
|
|
|
|
|
#224 |
|
Legende
|
Česká spořitelna v problémech, lidé stáli ve frontách
Kvůli hrozbě vytunelování účtů prostřednictvím internetového bankovnictví Česká spořitelna (ČS) o víkendu vylepšovala svůj počítačový systém. Poté však nastalo zpoždění všech operací. V pobočkách se v pondělí i v úterý dopoledne tvořily fronty. Nyní by již měly systémy banky pracovat normálně. Informoval o tom Radiožurnál.
Česká spořitelna zareagovala na možné vytunelování účtů svých klientů přes internetové bankovnictví tím, že od října zpřísnila přístup k internetovému bankovnictví. Uživatelé budou muset všechny platby autorizovat prostřednictvím SMS, banka také všem klientům pošle nový bezpečnostní kód a začne monitorovat změnu čísla jejich mobilního telefonu. ČTK |
|
|
|
|
|
#225 |
|
Legende
|
Ženy dlouhodobě pobírají menší mzdy než muži
Podle analýzy trhu práce v letech 1993 až 2005 Českého statistického úřadu (ČSÚ) mají ženy v České republice průměrnou měsíční mzdu stabilně významně nižší než muži. Ženy pobírají v průměru jen zhruba tři čtvrtiny mzdy mužů.
Rozdíly ve mzdách mužů a žen vyplývají podle ČSÚ z mnoha příčin, často zcela objektivních. Ženy mají podle analýzy menší počet odpracovaných hodin než muži v důsledku péče o děti nebo jiné nemocné členy rodiny apod. Ženy také více pracují na částečný úvazek, a také mají menší počet přesčasových hodin, které jsou placeny zvýhodněnou sazbou, většinou o čtvrtinu vyšší než je mzda za normální pracovní dobu. Rozdíly v odměňování žen a mužů jsou i proto, že ženy a muži pracují v jiných odvětvích, studují jiné obory vzdělání a obsazují jiná pracovní místa než muži. novinky |
|
|
|
|
|
#226 |
|
Legende
|
Češi loni za léky utratili téměř 58 miliard
Výdaje za léky se v Česku rok od roku zvyšují. Zatímco ještě v roce 2002 lidé za léky utratili 45,5 miliardy korun, loni už to bylo téměř 58 miliard. V letech 2002 až 2004 rostly meziroční výdaje na léky o deset procent, loni se ale nárůst o polovinu snížil. S odvoláním na nejnovější údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informují Hospodářské noviny.
|
|
|
|
|
|
#227 |
|
Legende
|
MF: schodek rozpočtu letos dosáhne místo až 90 miliard
Topolánkova vláda předpokládá, že schodek státního rozpočtu pro letošní rok dosáhne zhruba 90 miliard korun. Schodek tak bude minimálně o patnáct miliard korun větší, než kolik schválila Sněmovna v prosinci loňského roku (74,4 miliardy korun).
Obdobný schodek - ve výši 91,3 miliardy - se předpokládá i v návrhu státního rozpočtu pro příští rok. [celá zpráva] Vyplývá to z analýzy vývoje české ekonomiky, která tvoří součást návrhu státního rozpočtu na příští rok, který Topolánkova vláda předložila poslancům. Důvodem zvýšení letošního schodku je potřeba uhradit 15,2 miliardy korun jako úhradu záruky ve prospěch ČNB, která souvisela se stabilizací českého bankovního sektoru. novinky |
|
|
|
|
|
#228 |
|
Legende
|
KLM a Air France šetří, spojily v Praze síly
Letečtí přepravci Air France a
KLM
se snaží ušetřit náklady na provoz, a proto otevřely dnes v Praze společnou kancelář. Dosud tyto společnosti působily v ČR odděleně. Jednotný postup je součástí celosvětové integrace obou společností.
Důvodem je hlavně úspora nákladů v podobě snížení nájmu, zeštíhlení managementu nebo využití jednoho call centra a také širší škála služeb pro klienty, třeba možnost využití kombinace letenek. Pražská kancelář bude zaměstnávat 26 pracovníků, celkem v ČR zaměstnávají obě společnosti 59 lidí. Uvedli to dnes při slavnostním otevření představitelé KLM a Air France. ČTK |
|
|
|
|
|
#229 |
|
Legende
|
Každé osmé vozidlo v ČR nemá povinné ručení
Z 6 375 000 vozidel registrovaných v ČR má povinné ručení jen 5 521 000. Tyto údaje z 1. pololetí letošního roku tedy uvádějí, že 854 000 vozů tedy povinné ručení nemá.
"Část z těchto nepojištěných automobilů jejich majitelé nepoužívají, ale část jezdí bez pojistky", řekl ve středu na tiskové konferenci ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen. Řidičům, kteří jezdí, a přesto nemají povinné ručení uzavřeno, hrozí pokuta 20 000 Kč. Především však ohrožují peněženky ostatních řidičů, kteří se chovají vzorně. novinky |
|
|
|
|
|
#230 |
|
Legende
|
Po rozšíření EU přibývá v ČR pracovníků z členských zemí
Po rozšíření EU přibývá v ČR pracovníků ze států EU. Na konci roku 2004, v němž se Česko stalo součástí unie, působilo v zemi 72.775 lidí z pětadvacítky. O rok později jich bylo zhruba o 21.000 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které ČTK dnes obdržela. Proti roku 2004 přibylo loni v ČR pracovníků ze všech států EU.
Největší zájem o práci v Česku mají lidé ze Slovenska. Zatímco ke konci roku 2004 jich v ČR působilo zhruba 60.000, loni to bylo již víc než 75.000. V prvním letošním pololetí podle statistického úřadu přibylo v ČR přes 3200 Slováků. Hned po nich zaměstnání v Česku láká nejvíc polské občany. Loni na konci roku jich zde mělo práci přes 12.600. O rok dříve jich bylo zhruba o třetinu méně. Třetí nejpočetnější skupinou pracovníků z EU jsou Němci. Loni ke konci roku jich v zemi působilo 1743, předloni 1303. Letos za první pololetí evidovali statistici v Česku o 766 Němců víc než loni. O místo stojí stále víc i Litevci. Zatímco ke konci roku 2004 jich v ČR pracovalo 142, o rok později se jejich počet zvedl na 353. V letech před rozšířením to přitom byly jen čtyři desítky lidí. ČTK |
|
|
|