[Vašek]

Česká armáda podepsala smlouvu s firmou Ericsson na nákup radarů Arthur. Zařízení je schopné monitorovat vzdušné cíle od letadel až po dělostřelecké granáty. Armáda za tři přístroje zaplatí 1,5 miliardy korun.

Armáda se bude muset v příštích letech vyrovnat s rozpočtem nižším o pět miliard. Je proto možné, že kvůli radarům budou ohroženy jiné projekty, například nákup nákladních vozů Tatra.

Do konce příštího roku by armáda od švédské firmy měla převzít celkem tři nové radary Arthur. Ty umí zachytit dělostřelecký projektil až na vzdálenost 40 kilometrů a během několika sekund určit místo, ze kterého byl vypálen a kam dopadne.

Verze pro Českou republiku bude montována na podvozek Tatra 815. Společně s nimi vojsko dostane také simulátor určený pro výcvik obsluhy a v ceně je zahrnut i servis do roku 2009. Radiolokátory Arthur by měly být součástí výzbroje 13. dělostřelecké brigády v Jincích na Příbramsku.

ČTK

[Vašek]

Zvýšení minimální sazby spotřební daně z piva, tak jak ho po České republice žádá Evropská unie, by mohlo zdražit půllitr piva až o korunu. V Bruselu to na Dni středočeského piva řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. EU navrhuje zvýšit minimální sazbu o 31 procent, což v přepočtu u půllitru českého piva činí asi jeden eurocent, tedy zhruba 30 haléřů.

Podle Veselého je ale třeba počítat s dalšími náklady, konečná cena pro spotřebitele se tak zvýší více než žádá Brusel. Evropská komise svůj návrh obhajuje tím, že zdražení je nepatrné a nikoho nemůže ohrozit. Veselý však nesouhlasí. Podle něj 30 procent českých konzumentů pije pivo místo běžných nápojů a nakupuje laciné značky piva v supermarketech, jejich ceny dosahují jen několika málo korun. "Když dávají za láhev tři koruny, tak korunu navíc značně pocítí," dodal.

Minimální sazba daně znamená, že vlády mohou stanovovat nad touto úrovní jakkoliv vysoké daně. Například Finsko uvaluje na litr piva spotřební daň 1,42 eura proti pouhým devíti centům v Česku, Lotyšsku nebo na Maltě. Švédsko vybírá z lahve lihoviny 15,50 eura ve srovnání s 1,68 eura na Kypru. Minimální daň na lihové nápoje v EU je 1,54 eura.

Autor: ČTK

[Vašek]

Zastupitelstvo Ústeckého kraje ve středu rozhodlo, že s novými autobusovými dopravci uzavře smlouvu od roku 2007 až do konce roku 2014. V příštích osmi letech také postupně začne hradit některé spoje, za které dosud platily obce. Ústecký kraj trápí krize v autobusové dopravě od srpna.

[Vašek]

Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS) ve středu informoval o tom, že České republice hrozí, že přijde o miliardy korun z EU na podporu vodohospodářských projektů. Evropská komise odmítla schválit projekty, které žádají z Fondu soudržnosti pro letošní rok téměř 1,5 miliardy korun, a chce prošetřit i čerpání peněz v minulých dvou letech.

ČTK

[Vašek]

Vláda dnes schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok s rekordní výší 71,6 miliardy korun. Řekl to náměstek pro realizaci zdrojů fondu dopravy Jiří Novák. Loni fond hospodařil přibližně s 55 miliardami korun.

Rozpočet fondu počítá v příštím roce s 20 miliardami na výstavbu dálnic. Dále by měl poskytnout devět miliard na silnice první třídy a sedm miliard na rychlostní silnice. Železnice by měla získat z rozpočtu deset miliard. Celkem 150 milionů fond vyčlenil na výstavbu cyklostezek a 500 milionů na výstavbu vodních cest.

ČTK

[Vašek]

Čeští zaměstnanci si musí zvykat na pohyblivé části mzdy a na to, že jim firmy negarantují platy navíc.

Z průzkumu PayWell, který provedla firma PricewaterhousCoopers (PWC) mezi více než 140 firmami, vyplývá, že garantovaný plat navíc v polovině a na konci roku už u soukromých společností téměř vymizel.

Pokud tento benefit společnost poskytuje, bývá přísně vázán na výkon pracovníka či výsledky celé firmy.

Naopak se zaměstnavatelé stále více přiklání k tomu, že jsou pracovníci odměňováni podle výkonnosti, a nikoli jen za "odseděné hodiny". S touto praxí se setkávají už i administrativní a výrobní pracovníci.

Překvapujícím závěrem studie je to, že pět týdnů dovolené je pro většinu zkoumaných firem už standardem. Pokud takto dlouhou dovolenou neposkytují, může to pro ně být až konkurenční nevýhoda při shánění uchazečů o práci.

Zatímco v roce 2004 poskytovalo pátý týden volna 65 procent firem, letos to bylo víc než osmdesát procent.

Stále oblíbenější formou zaměstnanecké výhody jsou tzv. sick days, tedy proplacené dny nemoci, které si může zaměstnanec vybrat, aniž by musel dokládat potvrzení od doktora. Standardně dnes firmy dávají až 5 dní takového volna.

Firmy považují sick days za vhodný způsob, jak řešit krátkodobé absence.

Výzkum se zabýval úrovní platů v jednotlivých sektorech. Nejlépe si vede farmaceutický obor. Platy jsou zde až o čtrnáct procent vyšší než v ostatních oborech. Hned v závěsu je bankovnictví a finanční instituce. Jejich zaměstnanci berou v průměru o dvanáct procent víc, než kolik je průměr České republiky.

Celkově je však růst platů stabilní a tvoří asi pět procent ročně.

Studie se celkem zúčastnilo 142 firem ze všech oborů a z celé republiky. Tři čtvrtiny z nich však byly se zahraniční účastí. Nejvíce zastoupen byl farmaceutický průmysl. Zúčastnilo se i jedenáct největších českých bank či společnost LEGO.

aktualne.cz

[Vašek]

Český cestovní ruch se stále více zaměřuje na bohatší turisty - přibývá luxusních hotelů a laciné ubytovny a hostely krachují. Nejrychleji roste počet pětihvězdičkových hotelů, uvedl Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
Česko za posledních 14 let zaznamenalo velký nárůst ubytovacích kapacit. "Zatímco v roce 1992 bylo v celé ČR pouze 1 132 hotelů a pensionů, k 31. prosinci 2005 to bylo již 7 608 hotelů a pensionů," vypočetl Okamura.

Během posledního roku ale celkový počet hotelů klesl. "Vinu na tom nesou krachy levných ubytovacích zařízení, jako jsou ubytovny a penziony," vysvětlil Okamura.

Po jejich službách už není dostatečná poptávka. Turisté, kteří přijíždějí do Česka, si totiž rádi připlatí za kvalitní ubytování.

Největším tahounem pro návštěvníky ze zahraničí je tradičně Praha. A odpovídá tomu i její podíl na celkových kapacitách - ze všech 34 českých pětihvězdičkových hotelů jich 26 stojí právě v hlavním městě. "Praha představuje ve srovnání s ostatními kraji vysoký nadstandard v kvalitě ubytovacích služeb," řekl Okamura.

"Praha je již konečně bohatými zahraničními turisty vnímána jako zcela bezpečná, atraktivní destinace bez atmosféry socialismu, proto se tato solventní klientela konečně nebojí do Prahy či Česka přijet a tomu se samozřejmě přizpůsobuje i nabídka luxusních hotelů," vysvětlil Tomio Okamura.

Lidé už nechtějí na ubytování škudlit
Luxusní hotely už ale nežijí jen z peněz zahraničních turistů, jejich služby totiž vyhledává stále více Čechů. V prvním pololetí letošního roku v nich přespalo přes 300 tisíc lidí, z toho téměř 20 tisíc tvořili Češi.

Jako problém vnímá Tomio Okamura fakt, že česká ubytovací zařízení na rozdíl od těch v cizině často zejí prázdnotou - průměrná vytíženost je okolo 35 procent, zatímco na západ od českých hranic je to v průměru 61 procent. Tento rozdíl způsobují již zmíněné laciné hostely, o které má zájem jen málo lidí. Problém ale vymizí, jakmile ubude i přebytečných kapacit právě těchto nevytížených levných hotelů a penzionů.

"Tyto trendy budou nadále pokračovat i v letošním roce tak, aby se skladba ubytovacích zařízení postupně přizpůsobila poptávce trhu po kvalitnějším ubytování," řekl Okamura.

iDNES.cz

[Vašek]

Vláda ve středu odsouhlasila navýšení rozpočtu MO pro příští rok o 600 mil.Kč, což by mělo znamenat, že armáda bude mít dostatek zdrojů pro avizovaný nákup nových nákladních vozů Tatra T 810. Podle připravované smlouvy by měla armáda od kopřivnické automobilky do roku 2014 odebrat až 555 nových vozů a cca 400 speciálních podvozků v celkové hodnotě až 6,8 mld.Kč. Smlouva by mohla být podepsána do konce roku.

Předchozí vláda chtěla plánovaný kontrakt s automobilkou utlumit a nebo odložit na pozdější dobu. Důvodem byly výrazné škrty v armádním rozpočtu.

[Vašek]

České aerolinie (ČSA) požadují po státu finanční injekci zhruba dvě miliardy korun. Po ministerstvu financí (MF), které je hlavním akcionářem společnosti, žádají navýšení kapitálového jmění. Ve čtvrtek to řekl prezident ČSA Radomír Lašák na setkání s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem. ČSA vykázaly za první pololetí ztrátu 800 miliónů korun.

Lašák odmítl, že by firmě hrozil bankrot. O bankrotu by se podle něho dalo mluvit pouze v případě, pokud by ČSA pokračovaly současným stylem hospodaření po další dva roky.

Ministerstvo dopravy nyní zpracovává právní rozbor, který má ukázat možnost navýšení kapitálu bez souhlasu EU. Podle ministra dopravy leží finanční stránka případné pomoci na ministerstvu financí.

novinky

[Vašek]

Restauratérům by se mělo lépe podnikat. Novou vyhlášku, která zjednodušuje hygienické požadavky na provozování stravovacích služeb, připravil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman společně s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem.

Vyhláška například nebude regulovat počty toalet a umyvadel, kterými musejí být restaurace vybaveny. Měla by začít platit na přelomu září a října. "Novela (hygienické vyhlášky pro restauratéry) přinese podnikatelům výrazné škrty v požadavcích na vybavení jejich provozoven," řekl Říman, podle kterého by nová vyhláška měla zrovnoprávnit české restauratéry s jejich kolegy v ostatních evropských zemích.

"Z vyhlášky zmizí například požadavky na stavební úpravy, které definovaly nutnost zvláštních místností například pro sklady brambor nebo úpravny masa," uvedl Říman. Novela podle něj odpovídá všem požadavkům EU, zároveň ale nesvazuje podnikatelům ruce více, než je nezbytně nutné. Podle Julínka nebude nová vyhláška také definovat počty metrů čtverečních na jednoho zaměstnance nebo detailní požadavky na šatny pro personál.

Hygienickou vyhlášku již dříve kritizovali provozovatelé restaurací, podle kterých byla zbytečně přísná a vyžadovala od podnikatelů vysoké investice do nákupu zařízení i úprav provozoven.

Lidovky.cz