[Vašek]

Mzdy a ostatní příjmy Čechů prudce rostou. Proti loňsku se zvýšily o více než deset procent. To, co je dobrou zprávou pro zaměstnance, ale nemusí mít stejně pozitivní dopad na celou ekonomiku. Česká republika totiž rychle ztrácí jednu z výhod, která do země lákala zahraniční investory - relativně levnou pracovní sílu.

Náklady na hodinovou mzdu a nemzdové náklady práce (povinné odvody státu na sociální a zdravotní pojištění a příplatky zaměstnancům na stravu nebo vybavení) jednoho českého zaměstnance vzrostly ve druhém čtvrtletí meziročně o 10,1 procenta.

Tento růst je výrazně vyšší než v Polsku nebo na Slovensku. Za Českou republikou se umístilo i Maďarsko. Právě tyto země byly přitom dosud co do investiční atraktivity Česku nejblíže.

V České republice tak podle Eurostatu mzda roste jedním z nejrychlejších temp v Evropě, když ji předstihly pouze pobaltské země. V Estonsku mzdové a jiné náklady stouply o 16 procent, v Litvě a Lotyšsku dokonce překonaly rekordní pětinové hodnoty nárůstu.

Ekonom David Marek z Patria Finance ale připomíná, že neméně důležitým ukazatelem jsou jednotkové náklady na zaměstnance, což je poměr vyplácených mezd k produktivitě práce. Tento ukazatel má přitom podle něj Česko velmi příznivý. Relativní hodnota práce se tak podle něj vyvíjí pozitivně.

Zvyšování nákladů na zaměstnance ale může mít podle ekonomů na zahraniční investice paradoxně i pozitivní dopady. „Česká republika se totiž musí přestat spoléhat na levnou pracovní sílu jako na jedno z hlavních lákadel pro investory. Je nutné zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců a vytvářet investice s vyšší přidanou hodnotou,“ domnívá se Navrátil.

Prudký růst mzdových nákladů analytici přičítají také faktu, že státy střední a východní Evropy začínaly na mnohem nižší úrovni mezd než ty západoevropské. Země Evropské unie tak celkově zaznamenaly jen tříprocentní růst hodinových nákladů na zaměstnance. Ještě nižší jsou tato čísla u zemí eurozóny, tedy takzvaných starých zemí Evropské unie, kde mzdy vzrostly o pouhá 2,4 procenta.

lidovky

[Vašek]

Smutná zpráva pro většinu Čechů. Nejoblíbenější český nápoj - pivo - v příštím roce s nejvyšší pravděpodobností podraží. Důvodem jsou rostoucí ceny elektřiny, pohonných hmot a neúroda ječmene, kterého se letos sklidilo až o třetinu méně než v uplynulém roce. Ječmen tak bude dražší, což se na ceně piva rovněž odrazí. Zatím však není jasné, o kolik český národní nápoj podraží.

Lidovky

[H-anicka]

ahoj vasku, koukala jsem ze jsi z okoli hertogenbosche... v blizke dobe se stehuji do schijndelu. coz neni vubec daleko. tak se ozvi kdyby jsi chtel, budu rada, ahoj hanka

[Vašek]

Ceny pohonných hmot v České republice pokračují v poměrně rychlém poklesu a na mnoha místech se dá nejprodávanější Natural 95 natankovat již za méně než 28 korun za litr.

U některých čerpacích stanic se však drží ceny mnohem výše. Motoristé mohou výběrem pumpy při tankování ušetřit až stovky korun.

Vůbec nejlevnější benzín mohli podle informací Práva včera řidiči koupit v Plzni u hypermarketů Globus a Tesco a stanice Tank Ono. Za litr Naturalu 95 tam zaplatili 27,50 Kč. Naopak u Shellu či Benziny se včera v Plzni prodával Natural za 30,50 i 30,70 Kč.

novinky

[Vašek]

Podle ministra financí Vlastimila Tlustého chybí státu 153 miliard korun na úhradu ekologických závazků. Jde o nápravu škod způsobených činností bývalých stáních firem, jež byly privatizovány. Ministr v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že ministerstvu kvůli chybějícím prostředkům hrozí žaloby a exekuce. Jeho stínový protějšek z ČSSD Bohuslav Sobotka ale tvrdí, že jde o zkreslení.

Ekologické závazky z privatizace, které vznikly činností státních podniků, přešly na ministerstvo financí po zrušení Fondu národního majetku. Prostředky na vypořádání těchto závazků nejsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale z výnosů z privatizace. Podle Tlustého ale na příslušném účtu žádné prostředky nejsou.

Tlustý řekl, že chybějící peníze zjistil audit, který nechal zpracovat. Již v příštím roce podle něj na ekologické škody budou chybět výdaje v rozmezí 40 miliard až 50 miliard korun, které nejsou kryté ve státním rozpočtu. Podle Sobotky ale tato částka bude výrazně nižší.

Autor: ČTK

[Vašek]

Ministr financí Vlastimil Tlustý v debatě na ČT prohlásil, že Česku hrozí vážné problémy. Po vládě ČSSD prý zůstaly mnohamiliardové dluhy, které mohou vést například ke zvýšení úroků a neschopnosti domácností splácet půjčky. Vláda zvažuje, že prodá 16 procent akcií ČEZ.

iDNES

[Vašek]

Mnohamiliardové dluhy ze státního rozpočtu mohou podle ministra financí Vlastimila Tlustého ohrozit i běžné domácnosti. Zvyšující se státní dluh totiž může podle ministra vést ke zvyšování úroků a zprostředkovaně tak i k neschopnosti domácností splácet půjčky.

Tlustý to uvedl ve včerejším diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

„Hrozí zvyšování úrokových sazeb, hrozí, že část rodin nebude schopna splácet svoje spotřebitelské úvěry a půjčky všeho druhu, a hrozí, že spousta domácností se kvůli tomu dostane do problémů,“ uvedl včera Tlustý a dodal, že za těmito možnými problémy stojí především dluhy, které zemi zanechala vláda sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka.

ČSSD s tímto názorem ovšem ostře nesouhlasí. „To musím jednoznačně odmítnout. Po osmi letech naší vlády máme nízkou inflaci, jedny z nejnižších úrokových sazeb, nezaměstnanost klesá a ekonomika roste,“ sdělil místopředseda sociálních demokratů a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka.

České domácnosti již bankám a jiným finančním institucím dluží přes 456 miliard korun. Ještě před rokem bylo přitom zadlužení českých domovů nižší o více než sto miliard korun. Zadlužení podniků roste podobným tempem a dosahuje téměř sedmi set miliard.

Možné prodražení půjček domácností připouští i ekonom David Marek z Patria Finance. „Kdyby státní dluhy i nadále rychle rostly, mohlo by to vést ke zvyšování úroků z půjček i pro fyzické osoby,“ uvedl Marek. Podle něj ovšem díky rostoucím příjmům českým domácnostem nehrozí velké problémy se splácením, půjčky by ovšem byly mnohem méně výhodné.

Tlustý současnou situaci českého státu nazval dluhovou katastrofou, která přesahuje všechna očekávání. Podle něj státu mimo jiné chybí 153 miliard korun na úhradu ekologických závazků způsobených činností bývalých státních firem, jež byly privatizovány.

Lidovky

[Vašek]

Provozovatelé tuzemských pivnic či restaurací, obchodní řetězce, ale hlavně majitelé pivovarů si mnou ruce. Češi se totiž naučili pít nealkoholické pivo a kupují ho stále častěji.

Například prodej nealko piva značky Radegast Birell, která v současnosti drží na trhu zhruba dvoutřetinový podíl, se během letošního roku zvedl o čtvrtinu..

Podobně se vyjadřují také zástupci pivovaru Litovel. „Během léta narostl prodej nealkoholického piva o třicet procent,“ prohlásil mediální zástupce pivovaru Litovel Miroslav Slaný s tím, že na vyšší spotřebě se podepsal i nový silniční zákon, který přinesl přísnější postihy za řízení pod vlivem alkoholu.

Podle Martina Nováka - manažera společnosti Pivovary Staropramen, které nabízejí nealkoholické pivo Staropramen a Stella Artois a jejichž prodej se letos rovněž zvedl o pětinu - bude poptávka po pivu bez alkoholu růst i nadále. „Očekáváme další nárůst nealkoholického piva i v souvislosti s evropskými záměry, které deklarují snahu snižovat spotřebu alkoholu ve společnosti,“ prohlásil Novák.

lidovky

[Vašek]

Největší domácí ocelářská společnost Mittal Steel Ostrava plánuje další mohutné zeštíhlování. Během tří let chce ostravský hutní podnik snížit stavy o 3500 lidí a dostat se na počet 6300 zaměstnanců.

novinky

[Vašek]

Hrubá zemědělská produkce (HZP) ve stálých cenách v Česku letos podle odhadů Zemědělského svazu ČR spadne na historické minimum - zhruba 66 miliard korun, loni to bylo 7,6 miliardy více. Problémem je zvláště rychlý pokles živočišné produkce, řekl dnes na zasedání ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku předseda svazu Miroslav Jirovský.

Ve třicátých letech patřila ČR k nejvyspělejším zemím Evropy, v roce 1989 byla HZP 109 miliard korun a v době vzniku ČR, v roce 1993, dosáhla 83 miliard. Rozměr zemědělství se zmenšuje i po vstupu do EU, shrnul.

ČTK