[Gambrinus]

Praha - Pět měsíců poté, co se sociální služby začaly řídit novým zákonem, podrobilo občanské sdružení Skok tento zákon analýze.
Její autoři například upozorňují, že stát sice novým zákonem umožnil lidem s postižením, aby si zvolili sami, jakou službu potřebují, ale celá myšlenka je ohrožena tím, že stát při rozdělování peněz upřednostnil "svá" zařízení, tedy ústavy sociální péče - domovy důchodců.
Nový zákon o sociálních službách začal platit letos v lednu a přinesl zásadní změnu v tom, že klienti získávají podle míry postižení peníze "na ruku". Za ně si mohou vybrat službu, kterou potřebují.

Podle analýzy Skoku šlo na konta ústavních zařízení 85 procent dotací, které letos rozdělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na nevládní organizace zbylo pouze pět procent.
"Pro mnohé se tak situace po pěti měsících fungování nového zákona stala kritickou,"uvádí se ve zprávě. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice poskytlo dodatečnou dotaci, ani ta se však k některým organizacím nedostala v potřebné výši.
"Chybí nám tři čtvrtě milionu korun, a to i přesto, že získáváme peníze z evropských fondů," říká Pavel Novák, ředitel organizace Fokus pomáhající lidem s psychickým onemocněním. "Je to na hraně, budeme redukovat počet zaměstnanců a omezíme služby."
Podle Nováka jsou po letošním dotačním řízení ohroženy nejvíce pečovatelské služby zřizované obcemi a některé typy nevládních organizací. Paradoxně takové služby, které mají ze zákona pomáhat lidem zadarmo.
"Když zanikne terénní služba, tak to politiky netrápí, není to tak vidět, jako kdyby měli zavřít ústav a propustit zaměstnance," míní Milena Jabůrková, jedna z žen, která v počátcích stála u tvorby zákona. "Proto raději podporují svá ústavní zařízení."



Odborníci se na konferenci shodli, že je proto nutné změnit systém dotačního řízení. "Filozofie dotací je chybná," míní Jabůrková. "Dotační řízení by se mělo zrušit."




Podle nich by měla být zavedena jednotná metodika tvorby komunitního plánu obcí a krajů, kde by se podle jasných kritérií zjistilo, jaká služba je v té které oblasti potřeba.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje pravidla pro plánování, dosud však prakticky žádný kraj nemá plán hotový. Přitom právě plánovaní na nejnižší úrovni samosprávy by mělo nejlépe posoudit, která služba je či není potřebná.
"Pokud by každý kraj a obec měly plány, pak by kraje mohly dostat od státu balík peněz," říká Jabůrková. "Vypsaly by soutěž na poskytovatele potřebných služeb a s vítězem by sepsaly smlouvu."


Autoři analýzy také poukázali na to, že finanční prostředky, které mají sloužit k nákupu služby, lidé nevyužívají k tomuto účelu.
Podle dat z ministerstva práce a sociálních věcí z 240 tisíc lidí, kteří získali příspěvek, jich 150 tisíc nedoložilo, že si za získané peníze nakoupilo nějakou sociální službu.
Odborníci tak znovu oprášili návrh, aby peníze na ruku vystřídaly poukázky, či speciální účet, ze kterého by klienti nemohli peníze vybírat, pouze je poukazovat zařízením poskytující sociální služby.
Naopak v některých zařízeních se ukazuje, že jsou lidé, kteří na žádný příspěvek nedosáhnou. Například v domovech důchodců v Libereckém kraji takový klienti tvoří 25 %.


"Ve všem souhlasím s kritikou zákona, která vzešla z této analýzy," říká šéf senátního výboru Pavel Čáslava, zároveň ředitel Okresního ústavu sociálních služeb v Sokolově. "Problému se ukázalo hodně."




Podle Čáslavy jsou nejzásadnější nedostatky u vyplácení příspěvků. "Není dobře, že jsou vypláceny v penězích," říká. "Jejich příjemci žijí v domnění, že je to přilepšení, nebo odškodnění za jejich hendikep."
Čáslava je pro zavedení poukazů či účtů. "Změnit tento systém by bylo obřím zásahem do zákona, ale je to potřebné," říká. "Rád bych na návrhu této změny pracoval. Počkám na výsledky z pololetí, v září uspořádám veřejné slyšení v Senátu, a pak se chopím iniciativy."
Sdružení Skok chce pozměňovací návrhy k zákonu předat poslancům a senátorům už v nejbližší době.
Ke kritice se přidal také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Stejně jako Skok upozorňuje, že dotace nemohou pokrýt skutečné náklady.
Upozorňují také na fakt, že v ústavních zařízeních je řada klientů, kteří na příspěvek podle nových pravidel nedosáhli, přesto v ústavu dál zůstávají a zřizovatel musí jejich pobyt dodotovat.
Podle analýzy odborářů by zařízení, která mají vyšší náklady neměla být automaticky více dotována. "Už sama skutečnost, že jsou obrovské rozdíly v kalkulaci nákladů na klienty, na služby a na provoz zařízení v řádech až desetitisíce korun by měla vést spíše k úvaze, proč tomu tak je a ke snaze po optimalizaci systému a srovnání nákladů," uvádí se v analýze svazu. "Podmínky by se měly nastavit jednotně a bez preference jednotlivých typů poskytovatelů."

I ministerstvo na svých webových stránkách připouští, že "zákon je velmi komplikovaný a při uvádění do praxe se ukázal částečně jako neefektivní a nehospodárný."
Nečasův resort poznamenává, že za špatnou přípravu zákona může "socialistická vláda."
Ministerstvo plánuje zpřísnění kontroly využití příspěvku. V případě neuvedení způsobu využití dávky bude její výplata zastavena do doby, než klient uvede odpovídající způsob jejího využití.
Ministerstvo také počítá se změnou dotací, napříště by je už měly rozdělovat kraje.