[B0791]

Lisa F. schreef:

"závady individuálních kusů", to jsem se zasmála, Lesněnko :-). Nemám nic proti Holanďanům, sama odtamtud taky pocházím, ale přesto... Co mi vyhovuje víc v Čechách, je že život není tak nalajnovaný a tak striktně organizovaný jako v Holandsku. Právě z toho důvodu mi Holanďani přijdou trochu nudní. A nemám ráda témata k rozhovoru jako jsou bankovnictví, pojištění atd, které mi v Holandsku přijdou až příliš běžné. Češi jsou lepší "lidoví vypravěči" a je s nimi větší legrace. Jsou snad i víc romanticky založení. Všechny ty věci taky trochu cítím v sobě, ale docela mě můj už skoro 15-letý pobyt v Čechách taky změnil.

Jsou samozřejmě i kladné věci - u Holanďanů si cením, že jsou věrnější než Češi (snad), jsou víc zaměření na rodinný život, pomáhají v domácnosti a tak. Ale teď naštěstí jsem s Čechem, který toto všechno splňuje a po všech problémech uplynulého roku kvůli manželově nevěře jsem teď šťastná.

Tos to popsala uplne spravne, a proto si my cenime holandanu (po par letech s ceskym dobrodruhem, kterej sice umi pobavit celou hospodu, ale nadobi se ani netkne a radeji nez nekam s rodinou specha sam na fotbalek) a ty jses rada s vic cinorodym cechem, s kterym je vic sranda. Me se taky po ceskym humoru styska, ale tady jsem nasla nekoho pro rodinu a to je pro me (ve 31 letech) dulezitejsi. A ten muj holandan nastesti zase az takovej suchar neni . Ale cesky moc neumi... mrzi me to, ale nutit ho nebudu, az bude chtit, bude chtit.

[Lesněnka]

No, mně spíš připadá, že je v Česku jako takovém větší legrace. Ale to může být částečně prostý šovinismus, že. Já zase žiju s holandským hyperaktivním dobrodruhem. Ale nádobí zase mejt umí. Za velkou úlevu považuju, že už na něm nejsem finančně závislá, což mi v Holandsku dost vadilo - a tam to nevypadalo, že by se to někdy mohlo změnit. Své synky se snažím učit vařit a mýt nádobí a neříkám tomu ženská práce nebo tak nějak, ale že člověk, který se neumí postarat sám o sebe (a chod své domácnosti) je ostuda. Mám totiž dojem, že dneska docela dost lidí už vyhlídky na nějakou tu "normální" rodinu vůbec nemá, ať už si pod tím představujeme, co chceme. Ono totiž v té klasické rodině toho bylo také dost shnilého, ale to´už možná bude pro leckoho příliš radikální.

[Katy]

Lisa F. schreef:

"závady individuálních kusů", to jsem se zasmála, Lesněnko :-). Nemám nic proti Holanďanům, sama odtamtud taky pocházím, ale přesto... Co mi vyhovuje víc v Čechách, je že život není tak nalajnovaný a tak striktně organizovaný jako v Holandsku. Právě z toho důvodu mi Holanďani přijdou trochu nudní. A nemám ráda témata k rozhovoru jako jsou bankovnictví, pojištění atd, které mi v Holandsku přijdou až příliš běžné. Češi jsou lepší "lidoví vypravěči" a je s nimi větší legrace. Jsou snad i víc romanticky založení. Všechny ty věci taky trochu cítím v sobě, ale docela mě můj už skoro 15-letý pobyt v Čechách taky změnil.

Jsou samozřejmě i kladné věci - u Holanďanů si cením, že jsou věrnější než Češi (snad), jsou víc zaměření na rodinný život, pomáhají v domácnosti a tak. Ale teď naštěstí jsem s Čechem, který toto všechno splňuje a po všech problémech uplynulého roku kvůli manželově nevěře jsem teď šťastná.

no ja bych co se tyce vernosti chlapu k tomu rekla jen to,ze je jedno,jaky narodnosti je - chlap,co by byl vernej celej zivot = zazrak

[adam.zach]

Proc ucit deti cesky
Urcite by bylo skoda nenaucit vlastni dite svuj rodny jazyk. I kdyby ho kvuli xenofobni spolecnosti melo jen na doma. To je neco, co mu muzes dat zadarmo a nikdy nevis, kdy se mu to bude hodit. Uz jsem vickrat slysel nekoho litovat, ze se chtel co nejvic integrovat tam, kde zije, a proto neucil deti mluvit svou rodnou cestinou / polstinou / rustinou. Potkal jsem i par pripadu, jeste z ery socialismu, kdy matka byla rada, ze se "odtamtud" dostala a ze uz s "dalnym Vychodem" nema nic spolecneho, ale deti ji pak zazlivaly, ze mohly umet cesky odmalicka (a ze ted, ve vyssim veku uz pro ne nema smysl se ucit rec prarodicu).
Jeste nikdy jsem naopak neslysel, ze by si nekdo stezoval, ze ho matka naucila rodny jazyk.

Proc nevychovavat deti anglicky
I kdyz se (zatim) s holandskym partnerem domlouvate anglicky, tak byť byste anglicky mluvili sebelip, mate kazdy ve svem rodnem jazyce mnohem sirsi slovni zasobu a mnohem vetsi cit pro vsechny nuance. Anglictina, kterou budete s detmi mluvit, je, at chcete nebo ne, prece jenom trochu chudsi, nez kdybyste byli oba rodili Anglicani. Zbytecne tak deti pripravite o spousty zajimavych uslovi, barvitych prirovnani a obraznych vyrazu, ktere se nedaji doslovne prelozit.

Jeste jeden trochu demagogicky argument
Jestli se vam zda cestina slozitejsi nez anglictina, tak tim spis byste ji meli detem vnutit jako rodnou rec. To proto, aby jim, az budou starsi a az je uceni je bude stat vetsi usili, zbyvala uz jenom co nejjednodussi rec.

A konecne jestli ucit Holandana cesky nebo ne
Ja bych byl pro - uzijete si vic zabavy, budete mit vic spolecneho, budete si rovnopravnejsi, on vam nebude vycitat, ze "jeste prad mluvite tak spatne", splhne si tim u tchyne a nebude odstrceny, kdyz vas prijede navstivit spoluzacka, s kterou jste se leta nevidely.
... ale pres koleno bych to nelamal. Aspon na zacatku ne. Az prijdou ty deti, tak se to jiste nauci od nich (kdyz mu s tim trochu pomuzete).

[Katy]

No podle me je to taky blbost ucit dite anglicky,pokud ma cesko-holadsky rodice,zijici v Cechach nebo v NL.Uz z duvodu,ktery ty jsi tu napsal + anglictinu se uci ted vsude na skolach,takze o ni dite urcite nebude ochuzeno.Dite by nejdriv melo umet rodny jazyk/jazyky rodicu a pak se teprv ucit dalsi.
Znam jednu Polku,co uz ma odrostlejsi deti a ani jedno neumi polsky-jezdi tak trikrat do roka na prazdniny k babicce do Polska-no nerozumi ji ani slovo samozrejme,takze deti tam jezdi docela s nechuti,coz se jim nemuze nikdo divit,kdyz jsou tam treba v lete na 4 tydny bez mamy v zemi,kde nikomu nerozumi.A i chudak babicka,ktera nerozumi svym vnoucatum.Takze jsem kazopadne pro dvoujazycnou vychovu


A jinak otazka mel by se pritel ucit cesky nebo ne- to musi kazdej vedet sam,kazopadne ja byt Holandanka,cesky bych se teda opravdu ucit nechtela