[Vašek]

V Pavlově na Jihlavsku stojí první větrná elektrárna na Vysočině

V Pavlově na Jihlavsku dnes pracovníci montážní firmy smontovali první ze dvou dvoumegawattových větrných elektráren. Montáž druhé elektrárny je připravena na konec příštího týdne. Výška elektrárny včetně listů rotoru dosahuje 150 metrů. Elektrárna je první na Vysočině a zároveň nejvyšší v Česku, řekl ČTK David Jozefy ze společnosti KV Venti z Chodova u Karlových Varů.
Montáž rotoru elektrárny za pomoci největšího jeřábu v Česku sledovaly stovky lidí z celé republiky. Jeden list rotoru váží kolem sedmi tun. Samotná věž má 231 tun, gondola se strojovnou váží 68 tun. Celý rotor o průměru 90 metrů váží 36 tun. Základ věže elektrárny tvoří železobetonová deska o rozměrech 16 krát 16 metrů, obsahuje 500 metrů krychlových betonu a 30 tun armovacího železa. Cena elektrárny dosahuje přibližně 75 milionů korun.

Dvojice elektráren by měla začít dodávat proud do sítě kolem poloviny srpna. "Dvě větrné elektrárny pokryjí roční spotřebu elektřiny 4000 čtyřčlenných domácností," řekl Jozefy. Montáž zajistila plzeňská firma APB, společnost KV Venti bude provozovatelem elektrárny. "Investorem je soukromá česká firma, která nechce být zveřejněna," dodal Jozefy.

Lidé v Pavlově podle něj přímou úsporu nákladů na elektřinu nepocítí, proud budou mít za stejné peníze jako dosud. Obec však bude z každé elektrárny dostávat do rozpočtu pevně stanovenou částku, řádově statisíce korun ročně. Výrazně to napomůže jejímu rozpočtu. Podle místostarosty Jaroslava Kliky použije obec peníze, které získá za provoz větrných elektráren, například na vykoupení stavebních parcel, vybudování kanalizace nebo stavbu fotbalového hřiště.

Ještě do konce roku přibudou v Pavlově další dvě větrné elektrárny. Budou stát na opačném konci louky. Každá z nich bude mít výkon 850 kilowattů.

Pavlovské větrné elektrárny jsou zatím nejvyšší v Česku, svůj primát však nebudou mít dlouho. Ještě do konce letošního roku smontuje podle Jozefyho firma KV Venti elektrárnu, která bude mít výkon 2,75 megawattu. Bude to největší instalovaný výkon větrné elektrárny v Česku. Průměr rotoru bude také rekordní - 100 metrů. "Elektrárna bude stát na Moravě. Zatím nechci upřesňovat místo, abychom nevyvolávali vášně," řekl Jozefy.

V Česku stojí podle Jozefyho zatím kolem 40 větrných elektráren. Bude jich však rychle přibývat. "Jen naše společnost má rozpracováno kolem 200 dalších projektů, záleží jen na udělení stavebních povolení," řekl. Stavba větrných elektráren se podle něj rozbíhá v Maďarsku, řada projektů se připravuje na Slovensku a dalších středoevropských státech.

Autor: ČTK

[Vašek]

Česko spotřebovalo podle předběžných výsledků za první pololetí letošního roku nejvíce elektrické energie v historii. Důvodem není podle odborníků jen růst výroby v českých průmyslových podnicích, ale také počasí.

Dlouhou a tuhou zimu, která si vyžádala vyšší spotřebu energií, vystřídala extrémní, a tedy podobně energeticky náročná horka.

„S nadsázkou se dá říci, že lidé měli letos buď zapnuté topení, nebo klimatizaci. Dnů s teplotami, kdy se nepotřebujete ohřát ani zchladit, příliš nebylo,“ říká Jitka Matisková, mluvčí státní společnosti ČEPS. Tato společnost provozuje českou přenosovou soustavu s elektrickou energií.

V lednu se v Česku spotřebovalo o deset procent více elektřiny než za stejné období loňského roku, v březnu a v červnu stoupla spotřeba o čtyři procenta. V červenci přitom odborníci předpokládají ještě mnohem výraznější nárůst.

„Zatím, za prvních šest měsíců, se spotřeba elektřiny celkově zvedla o čtyři procenta. 33 451 gigawatthodin elektrické energie, spotřebovaných za toto období v Česku, představuje nový absolutní rekord,“ říká Matisková. Loni Češi spotřebovali 32 046 gigawatthodin.

Na rekordu se výrazným způsobem podílel právě fakt, že počasí přeskočilo z jednoho extrému do druhého. Topná sezona končila až v polovině května, avšak ještě na začátku června si lidé v mnoha případech kvůli sychravému a chladnému počasí přitápěli. Sotva si ale obyvatelé Česka sundali kabáty, začalo jim být kvůli nástupu extrémně vysokých teplot horko i v nátělnících. „Ta horka přitom trvají už dlouho a podobně jako mrazy zvyšují spotřebu energií,“ říká Matisková.

Roste například výroba v potravinářských podnicích, které vyrábějí nápoje, v mnoha obchodech, restauracích i domácnostech naplno běží klimatizace a chladící agregáty.

Počasí však není jediným faktorem, který zvyšuje spotřebu. „Spotřeba elektrické energie v létě v dalších letech ještě poroste. Důvod je zvyšující se životní úroveň obyvatel a s tím rostoucí počet elektrických spotřebičů včetně klimatizací v domácnostech,“ říká mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Milan Nebesář.

Lidové Noviny

[Vašek]

Sté narozeniny se začnou slavit s novým elánem. Zatímco dosud získali lidé nad sto let věku k důchodu tisícikorunový bonus, od července roste příplatek na dva tisíce. Vyplývá to z novely zákona o důchodovém pojištění.

Letos by mělo sto let oslavit celkem 225 lidí. K narozeninám dostávají od července kromě zvýšení důchodu i dopis ředitele České správy sociálního zabezpečení Jiřího Hoidekra.

Celkem žije v Česku 464 lidí narozených v letech 1898 až 1906 a nejstarší ženě je 108 let. V dlouhověkosti převažují ženy nad muži. Žen je 389, zatímco stoletých a starších mužů jen 75.

Nejvíce sto- a víceletých lidí žije v Praze, celkem 76, a v Jihomoravském kraji, tam je to 62 lidí. Nejméně, pouhých osm, je v Karlovarském kraji, v Libereckém jich je třináct.

Důchody stoletých občanů se zvyšují pravidelně od roku 1969. "Důvodem je finančně přispět k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím," uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová.

Podle odhadů nebude v budoucnosti trojciferný věk raritou. Už za šedesát let by mělo v Česku žít téměř devatenáct tisíc lidí s věkem nad sto let. Demografové odhadují, že v roce 2150 by mohlo být přes sto let dokonce 426 tisícům lidí.

V červnu 2006 vyplatil stát důchody 1 985 580 starobním důchodcům, to jsou tři čtvrtiny z celkového počtu důchodců, mezi které také patří ti, kdo mají invalidní nebo vdovecký důchod.

Průměrný starobní důchod teď vychází na 8160 korun, přitom u mužů je průměr 9130 korun a u žen 7410 korun.

MF DNES

[Vašek]

Objem dluhů českých domácností vůči bankám stále roste. Na začátku roku měli Češi od finančních domů vypůjčeno téměř 380 miliard korun. Největší podíl na úvěrech měly hypotéky, jejichž objem se zvětšil téměř o polovinu. Údaje zveřejnila Česká národní banka.

Oproti roku 2004 si loni Češi vypůjčili zhruba o třetinu více a půjčky domácnostem tak tvoří 32 procent veškerých úvěrů, které tuzemské banky poskytly.

Jen na hypotékách teď Češi dluží bankám 178,5 miliard korun, což je zásluhou nízkých úrokových sazeb a poměrně velké poptávky po bydlení, napsala ČNB.

Poptávku vyvolávají lidé narození v 70. letech, kteří právě teď řeší problém s bydlením.

Na rostoucí oblibě hypoték se mohl podepsat i záměr postupně zrušit regulaci nájemného, upozornili experti z centrální banky.

Průměrná výše jedné hypotéky přesáhla hranici 1,5 milionu korun.

Pro sektor hypoték bude podle ČNB klíčový budoucí vývoj ekonomiky, státní podpora bydlení a právě postup při uvolňování regulace. Vliv na objem hypoték bude mít ale i schopnost silných ročníků ze 70. let uplatnit se na trhu práce.

Asi o polovinu méně (95 miliard) dluží Češi na úvěrech ze stavebního spoření, zhruba stejně i na spotřebitelských úvěrech.

iDNES

[Vašek]

Rakouská finanční skupina Raiffeisen International Bank Holding, která v Česku ovládá Raiffeisenbanku, získá od České pojišťovny ze skupiny PPF stoprocentní podíl v eBance za 130 miliónů eur (asi 3,7 miliardy korun). Informoval o tom v pondělí mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.

[Vašek]

Důvodem je drahá ropa, jejíž ceny přeskočily v minulých týdnech 75 dolarů za barel a dosáhly až na 78 dolarů. Navíc začala motoristická motoristická sezóna a s ní spojená vyšší poptávka. Spotřebitelé nemohou nyní spoléhat ani na znatelně rostoucí kurz koruny k dolaru, který v minulosti růst cen částečně utlumil.

Motoristé v hlavním městě platí za benzín nejvíce, 32,54 koruny za litr. Jen o tři haléře méně je průměrná ceny na Vysočině. Tímto krajem prochází podstatná část dálnice D1, kde je benzín tradičně také velmi drahý.

ČTK

[Vašek]

Elektrickou rozvodnou síť v Česku ochromil mimořádný výpadek. Dispečink společnosti ČEPS, správce sítí vysokého napětí, vyhlásil do odvolání stav nouze. Velké podniky tak musí podle vyhlášených regulačních stupňů omezit odběr.

"Došlo k přetížení a výpadku některých vedení. Přetížení zamezilo využití některých elektráren, chybí výkon," řekla mluvčí ČEPS Jitka Matisková. Dodala, že poslední srovnatelný výpadek nastal podle pamětníků naposledy někdy v 70. letech.

Dispečink vyhlásil regulační stupně 2, 3, 4 a 5. Ty předepisují omezení odběru velkým podnikům (viz tabulka). Domácnosti by poruchu sítě pocítit neměly.

Na dopravě se zatím výpadek nepodepsal. "Všechny vlaky Českých drah jezdí bez problémů," řekl mluvčí ČD Aleš Ondrůj. V podobné situaci navíc podle něj České dráhy nemusejí přistoupit k omezení odběru energie.

"Podle vyhlášky se stupně 1-7 netýkají provozu veřejné dráhy, stejně jako například zdravotnictví. České dráhy v tuto chvíli neaplikují jakýkoli mimořádný postup," dodal. Bez omezení funguje i provoz pražské MHD.

V případě Škody Auto nepostihne nouzová situace mladoboleslavský provoz. "Tam máme vlastní elektrárnu," řekl mluvčí podniku Jaroslav Černý. V případě Kvasin a Vrchlabí automobilka dopady zjišťuje.

Vlastní výrobu má například i Mittal Steel Ostrava. "Nás se to vůbec netýká. My si elektřinu vyrábíme sami a jsme plně soběstační," sdělila mluvčí firmy Jana Dronská.

Společnost Jäkl Karviná, která vyrábí ocelové trubky, musí ale snížit spotřebu elektrické energie o 37 procent. Podle generálního ředitele Stanislava Konkolského to zatím firmě nepůsobí problémy, ale bude záležet na délce stavu nouze.

Druhá největší dceřiná společnost Mittal Steel Ostrava – Válcovny plechu Frýdek Místek stav nouze nepocítí, odebírá elektřinu od Mittal Steel Ostrava, upřesnila Dronská.

Odhadovat, jak dlouho nouzová situace potrvá, není podle Jitky Matiskové možné. Kvůli výpadku zasedl krizový štáb.

Podle mluvčí ČEZ Evy Novákové jsou elektrárny v pořádku, část z nich je ale odpojených od sítě. "V tuto chvíli běží asi osm bloků naprázdno a čekají na to, až ČEPS vyřeší síťový problém," řekla Nováková Radiožurnálu, který o výpadku informoval jako první.

Česko spotřebovalo podle předběžných výsledků za první pololetí letošního roku nejvíce elektrické energie v historii. Dlouhou a tuhou zimu vystřídala energeticky náročná horka, uvedly nedávno Lidové noviny.

V lednu se v Česku spotřebovalo o deset procent více elektřiny než za stejné období loňského roku, v březnu a červnu stoupla spotřeba o čtyři procenta. V červenci odborníci předpokládají ještě mnohem výraznější nárůst

MF DNES

[Vašek]

26. července 2006 7:47, aktualizováno 8:41

Celých devět hodin trval v České republice stav elektrické nouze. Společnost ČEPS, správce sítí vysokého napětí, ho v úterý odvolala s platností od 23 hodin. Stav nouze byl vyhlášen kvůli mimořádně velkému výpadku proudu, největšímu za posledních 30 let.

[Vašek]

Elektřina lidem příští rok opět podraží a výdaje na ni se zvýší minimálně o sedm procent, tedy zhruba kolem tisíce korun za rok. Domácnosti s elektrickým topením pak musí počítat s nárůstem plateb až o více než 4 tisíce korun.

Elektrárenská společnost ČEZ, která je největším dodavatelem proudu v zemi, v úterý oznámila, že bude elektřinu na příští rok nabízet obchodníkům v dražbě a podle toho, o kolik nabídnou víc, se potom upraví i cena elektřiny pro ostatní.

ČEZ se už nyní přihlásilo více zájemců než loni a v zemích, kde už aukce probíhají, letí velkoobchodní ceny proudu vzhůru. To se pak promítá do konečných cen.

MF DNES

[Vašek]

Podle ČSÚ činila míra nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí letošního roku 8 procent. Ve srovnání s loňskem jde o pokles v řádu 0,4 procenta. Stále to však znamená zhruba 414 tisíc osob, které nepracují, ačkoli by pracovat mohly. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v rubrice nezaměstnanost hodnotu 9 procent a pokles 0,6 procenta. Jak konstatuje ČSÚ, údaje se liší vinou různé metodiky, základní trendy jsou však shodné. Ačkoli je u nás nezaměstnanost nižší než průměr EU, rozhodně nemáme důvod k radosti.

Odkud oněch 414 tisíc nezaměstnaných pochází? Zhruba 70 procent z nich původně pracovalo, 13 procent „spadlo" do nezaměstnanosti rovnou ze školy. 5,6 procent tvoří ženy, které byly v domácnosti, a necelých 5 procent ženy po mateřské a rodičovské dovolené. 2,7 procenta nezaměstnaných jsou bývalí invalidní důchodci.

Téměř polovina nezaměstnaných má středoškolské vzdělání bez maturity, čtvrtina dokončila pouze základní školu. Stále se tak potvrzuje, že nejjistější pojistkou proti nezaměstnanosti je co nejvyšší vzdělání. Z hlediska věku mají nezaměstnaní pestré složení, nejčastěji jsou zastoupeny skupiny 45-54 let a 15-24 let. Přes polovina nezaměstnaných je v evidenci úřadu práce déle než 1 rok, 15 procent déle než 4 roky.

Mezinárodní srovnání nezaměstnanosti zveřejnila začátkem června OECD. Letošní údaje nejsou ještě k dispozici za všechny státy, budeme proto vycházet z průměrů roku 2005. Česká republika je ze sedmadvaceti sledovaných zemí na osmnáctém místě. S nezaměstnaností 7,9 procenta jsme zhruba na úrovni Portugalska či Itálie.

FinančníNoviny.cz