[Vašek]

Sto a jeden rok trvalo mladoboleslavské automobilce, než vyrobila deset milionů vozů. Ve čtvrtek 13. června tato hranice padla. Desetimiliontým automobilem se stala stříbrná Škoda Octavia s dvoulitrovým motorem, kterou jako dar získá příspěvková organizace ministerstva zahraničních věcí Česká centra.

První automobil z pásů mladoboleslavské továrny sjel v roce 1905. Šlo o model Voiturette A, tehdy prodávaný ještě pod značkou Laurin a Klement.

První modely se vyráběly v počtech maximálně několika set, prvním, který prolomil tisícovou hranici celkové produkce byl L&K - Škoda typ 110 vyráběný v letech 1925-1929.

Jeden z přelomů představoval typ Škoda 1000 MB, který se vyráběl v letech 1964-1969. Z výrobních linek sjelo 443 141 těchto vozů. Výroba modelu 1000 MB byla příčinou takřka zdvojnásobení rozlohy továrny v Mladé Boleslavi a načala éru automobilů s motorem vzadu, které se produkovaly až do roku 1990.

Nástup Favoritu znamenal návrat k motorům vpředu a poprvé k přední hnané nápravě. Škoda Favorit byl zároveň posledním modelem, vyvinutým před spojením s koncernem Volkswagen.

Spojení s německým partnerem a otevření trhů znamenalo výrobní boom. Od příchodi VW vyrobila totiž Škoda už přes pět milionů vozů. Jen čtyři modely v dlouhé historii firmy ale překročily hranici milionu - favorit, felicia, octavia a fabia.

V současnosti Škoda Auto vyrábí vozidla čtyřech modelových řad. Poslední z nich je roomster, jehož sériová produkce odstartovala v březnu letošního roku. Nejbližší chystanou novinkou bude nová fabia, u které oficiální termín premiéry firma zatím
neupřesnila.

Loni mladoboleslavská automobilka vykázala největší čistý zisk ve své historii ve výši 7,9 miliardy korun. Celkem prodala 492 111 vozů, což je také zatím její nejlepší výsledek v prodejích aut.

iDNES

[Vašek]

Ministerstvo zahraničí ČR v pátek doporučilo českým občanům, kteří jsou v Libanonu, aby s okamžitou platností kontaktovali české velvyslanectví v Bejrútu a využili nabídky k evakuaci z Libanonu.

PRAHA/BEJRÚT - Mluvčí ministerstva Richard Krpač sdělil, že český zastupitelský úřad organizuje ve spolupráci s italským velvyslanectvím evakuaci českých občanů, která má být připravena do sobotních brzkých ranních hodin.

Ministerstvo zahraničí už ve čtvrtek doporučilo, aby Češi zrušili plánované cesty do Libanonu. Izrael totiž ve středu zahájil vojenskou ofenzívu, jíž se snaží vynutit si propuštění dvou zajatých vojáků. Boje si od nynějška vyžádaly přes 60 lidských životů a je přerušeno letecké spojení do libanonské metropole.

Nedoporučují se ani cesty do oblasti podél izraelsko-libanonské hranice. Pokud jsou cesty českých občanů do této oblasti nezbytné, ministerstvo jim doporučuje, aby se před odjezdem informovali o aktuální situaci v zemi na velvyslanectví v Bejrútu.

ČTK

[Vašek]

V ČR je zhruba 13 000 multimilionářů a jejich počet se neustále zvyšuje, někteří z nich investují své prostředky na nákupu nemovitosti v nějakém přímořském letovisku. Ale i zájem Čechů se středními příjmy o koupi domu u moře se zvyšuje, nejoblíbenější lokality jsou Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Řecko či USA.

"Zatímco v dřívějších letech si nemovitosti pořizovali hlavně úspěšní podnikatelé, vyžadující luxusní nemovitosti pro vlastní bydlení, v posledních měsících přibývají kupující ze středních vrstev," řekla v pátek novinářům Ivana Balková ze společnosti Mediterránea Real Estate Investments. Tito lidé hledají standardní apartmán či domek u moře k trávení prodloužených víkendů či dovolené ve vlastním. Stejně tak podle ní roste počet těch, kteří chtějí v nemovitosti zhodnotit kapitál.

Na řeckých ostrovech se starý kamenný dům či ruina dá pořídit údajně od 30 000 eur (855 000 Kč), renovace je však poměrně drahá. Po rekonstrukci stojí dům od 80 000 eur (2,3 miliónu Kč). Ve vyhledávaných lokalitách se pak ceny vil na nejlepších místech pohybují od miliónu eur (28,5 miliónu Kč). K nejoblíbenějším ostrovům patří Korfu, Kréta či Rhodos.

Nemovitost lze pronajmout
K nejprestižnějším lokalitám v Evropě patří francouzská riviéra, kterou vyhledává především bohatá klientela. K nejdražším lokalitám patří Cannes a Nice, kde se průměrné ceny apartmánů pohybují mezi 3500 až 4250 eury za m2. Zájem je také o domy do 30 až 50 kilometrů od moře, zejména v Provence.

Podle zkušeností realitního serveru a internetového tržiště nemovitostí InOcean v současnosti dominuje poptávka o chatu u moře. "Bungalov či apartmán se například v turisticky atraktivním Španělsku dá pořídit už za 110 000 eur (zhruba 3,1 miliónu Kč)," uvedl ředitel serveru Petr Wimmer. Pokud chatu majitel nevyužívá, dokážou realitní kanceláře zprostředkovat její pronajmutí. Ceny za pronájem se pohybují podle sezony od 250 do 900 eur (7100 až 25 700 Kč) za 14 dní pobytu.

ČTK

[Vašek]

Vašek schreef:

Na stránkách Czech.cz mohou zájemci po roční pauze opět najít informace o České republice. Na více než 1500 stranách naleznou údaje o turistickém ruchu, vzdělání, kultuře, ale i praktické informace o podnikání.

Na nově spuštěném internetovém portálu www.czech.cz, který propaguje Českou republiku, je plno chyb. Jejich odstranění bude trvat nejméně půl roku, píšou dnešní Lidové noviny. Ministerstvo zahraničí přitom společnosti Advertures, jež zvítězila ve výběrovém řízení, zaplatí za prezentaci v příštích čtyřech letech minimálně 32 milionů korun. Korektury mají navíc provádět jednotlivá ministerstva.

Server má být určen hlavně zahraničním turistům, zájemcům o práci, podnikatelům a lidem, kteří o Česku nic nevědí. Cílem je vylepšit celkovou image České republiky.

Podle LN ale nyní mohou některé informace publikované na webu zemi v očích zahraničních návštěvníků poškodit. Například v sekci věnované zahraničnímu obchodu se píše, že Česká republika má od svého vzniku pasivní obchodní bilanci, což není pravda. Podobných chyb je podle deníku na webu více - nesouhlasí třeba délka dokončených dálnic a rychlostních silnic.

Stránky obsahují více než 1500 stran textu. V současnosti mají tři jazykové mutace - českou, anglickou a německou. Do roku 2008 mají začít existovat další verze - francouzská, španělská a ruská.

Portál fungoval již několik let, koncem loňského léta ale začal procházet výraznou změnou. Rekonstrukce stránek a jejich roční provoz stojí ročně osm až deset milionů korun.

Autor: ČTK

[Vašek]

Pětatřicet řidičů v Plzni se už pomalu loučí se svým řidičským oprávněním. I když v kartách ještě nemají ani jeden trestný bod, úředníci jim řidičák stejně nejméně na půl roku seberou. Policisté totiž jejich auta našli odstavená na místech určených pouze pro parkování invalidů.

Kromě ztráty "papírů" ještě motoristé zaplatí pokutu od pěti do deseti tisíc korun.

Nejvíc takových hříšníků policisté odhalili v samém centru města. Kopeckého sady, křižovatka s Bezručovou ulicí pod Divadlem J.K.Tyla, Škroupova ulice u krajského úřadu, Purkyňova ulice nebo Sedláčkova ulice naproti vinárně Kajetánka, to jsou místa, kde policisté opakovaně objevovali na místech pro invalidy zaparkovaná auta bez potřebného označení.

Jen v pátek plzeňští úředníci dostali dvanáct nových případů. "Jedenáct řidičů se k přestupku nevyjádřilo. Pouze řidič v Kopeckého sadech uvedl, že si myslel, že je pro invalidy vyhrazené je jen jedno místo u dopravní značky. Že jich je tam víc si prý neuvědomil," prozradil jeden z úředníků, kteří o přestupcích na plzeňském magistrátu rozhodují.

Nový zákon je ale vůči řidičům nerespektujícím místa pro invalidy přísný. "Pokuta je od pěti do deseti tisíc korun a na půl roku až rok odebrání řidičského průkazu. Žádný pardon není možný, ani kdyby řidič ve své kartě neměl z předchozích let jediný záznam, nejméně na půl roku o řidičský průkaz přijde," potvrdila Zdena Kubalová, mluvčí plzeňského magistrátu.

Podle úředníků všechny záznamy o těchto přestupcích zatím přišly od "státních policistů". Žádný z případů špatného parkování zatím není od velkého nákupního centra nebo supermarketu, kde je míst pro invalidy vyhrazeno asi nejvíce.

MF DNES

[Vašek]

V úterý odstartovali američtí experti výběr vhodné lokality pro zbudování protiraketové základny na území České republiky. V následujícím týdnu budou posuzovat tři vojenské výcvikové prostory, a to Libavou, Boletice a Jince. Návštěvu zahájili jednáním na ministerstvu obrany.

V americkém týmu je 22 expertů na protiraketovou obranu. Prvním místem, které navštíví, bude Libavá. V úterý proto vyrazili do Olomouce, s prohlídkou samotného výcvikového prostoru začnou ve středu ráno. Zatímco představitelé Olomouckého kraje by vybudování základny uvítali, zástupci okolních obcí z ní velkou radost nemají.

"Pro zdejší obce je to zbytečné. Armáda je přímo v Přáslavicích a my z toho nemáme vůbec nic, ještě jim spravujeme cestu. Navíc to bude znamenat pro obyvatele omezení. Obyvatelé budou podstatně omezeni ve vycházkách do okolí," řekl starosta Přáslavic Čestmír Rochovanský.

"Kraji by to ekonomicky pomohlo," namítá náměstek olomouckého hejtmana Ladislav Kavřík (ODS).

Jince a Boletice
Po Libavé zavítají experti v následujícím týdnu také do výcvikového prostoru Jince v Brdech a Boletice v jižních Čechách.

O lokalitě, kde nakonec základna bude, rozhodne například úroveň místní infrastruktury, hydrologické a geologické podmínky a také hustota okolního osídlení. Kromě Česka uvažují Američané také o místech v Polsku a Maďarsku.

Srovnatelné základny mají Američané zatím na Aljašce a v Kalifornii.

ČTK

[Vašek]

Policejní prezident Vladislav Husák oznámil, že na tři měsíce dobrovolně odevzdá řidičský průkaz. Navíc dá na konto nadace Národ dětem 10 tisíc korun. MF DNES ho totiž přistihla, jak cestou do práce několikrát vážně porušil předpisy.

Po rychlostní silnici Karlovy Vary – Praha si to bezmála dvoustovkou uhání modrá Škoda Superb. Za volantem sedí policejní prezident Vladislav Husák. Nekompromisně předjíždí auta a po celou dobu jízdy jede nad limitem, který určuje nejvyšší povolenou rychlost.

Až u Unhoště modrý superb odbočuje na okresku a zmizí ve spleti úzkých silniček. To vše necelé tři týdny po přijetí nového silničního zákona, který měl podobné piráty silnic zkrotit.

Dvacetiminutovou divokou jízdu do práce by nový sazebník ocenil třinácti trestnými body, pokutou 22 500 korun a zabavením řidičského průkazu.

Za co konkrétně? Za rychlost nad 180 kilometrů v hodině, nesprávné předjíždění, při němž ohrozil účastníky silničního provozu, i za nebezpečnou rychlost v obci.

Šéf policistů chybu přiznal
MF DNES dvakrát sledovala šéfa policie při jeho ranní cestě do práce. Pokaždé to na dálnici vytáhl až k 190 kilometrům v hodině. V obci překročil povolenou rychlost o dvacet kilometrů. Pokaždé redaktorům nakonec ujel.

Policejní prezident ve středu nejprve trval na tom, že předpisy dodržuje. Když však zjistil, že byl sledován, postupně se k překročení rychlosti přiznal. "Kdybyste řekli kolem sto padesáti, to možná. Tam je totiž takový padák, tak to dejme tomu, ale sto devadesát? To se mi nezdá," říkal nejdříve.

Nakonec však připustil, že mohl jet i rychleji. "Sto sedmdesát to je snad limit," tvrdil. Kdyby byl normální řidič a přistihli ho policisté, přišel by o řidičský průkaz.

Co by tomu řekl? "To by se nedalo nic dělat," přiznává. "Štve mě, že se to stalo. Zapomněl jsem se a je to pro mne velké ponaučení. Už se to nebude opakovat," hájil se Husák.

Husákův přímý nadřízený, ministr vnitra František Bublan, jízdu policejního šéfa komentoval slovy: "Prezident Husák se k rychlé jízdě přiznal s tím, že ho to velmi mrzí. Jeho jednání jsem mu vytkl."

Podobně reagoval premiér Jiří Paroubek. "Jsem rád, že se policejní prezident omluvil, byla to chyba," řekl. Zcela jinak hodnotil Husákovo počínání šéf ODS Mirek Topolánek, který sestavuje novou vládu: "Rychlá jízda pana Husáka není už o bodech, ale o trestu smrti."

iDNES

[Vašek]

Asi 90 příznivců hnutí skinhead se zúčastnilo protestního pochodu Svitavami. Chtěli tak upozornit na údajný justiční omyl v procesu s Vlastimilem Pechancem, který byl před třemi lety odsouzen za vraždu Roma k 17 letům vězení. Místní lidé romské národnosti raději město opustili.

Průvod vyrazil před polednem od železničního nádraží přes celé město k restauraci, kde se vražda před pěti lety stala. Tam organizátoři pochodu přečetli dopis, který Pechanec napsal z vězení, a přednesli projev, v němž kritizovali Pechancovo odsouzení a požadovali obnovu procesu.

U restaurace na průvod začala křičet skupina asi deseti anarchistů. Policii se podařilo obě skupiny udržet několik desítek metrů od sebe, žádný konflikt nevznikl. Mluvčí svitavské policie Martina Simonová řekla, že veřejný pořádek nebyl narušen. Zasáhnout bylo připraveno přes 200 policistů.

Podle zástupce ředitele východočeské policie Miloše Kříže věnovala policie pochodu mimořádnou pozornost. "Z policejního pohledu akci hodnotíme úspěšně. Nedošlo ani k projevům extremismu, nezjistili jsme ani nášivky ani znaky, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu přestupku," řekl Kříž, který průvod osobně sledoval.

Účastníci průvodu skandovali různá hesla, například "Obnova procesu", "Pusťte Pechance" či "Vrah je jinde". Policie musela několikrát zastavit dopravu. Zájem svitavské veřejnosti ale demonstranti nevzbudili. Svitavští Romové podle svého neformální mluvčího Václava Kotlára v obavě o svou bezpečnost raději opustili město a uchýlili se většinou k příbuzným.

Po návratu před nádraží účastníci pochodu podepisovali petici za obnovu procesu a vybírali na to mezi sebou peníze. Před jednou hodinou odpoledne akci její svolavatel Jiří Švehlík ukončil, část lidí odešla do restaurace, ostatní se rozešli.

Matka: Syn je neviný
"Jsem přesvědčena o synově nevině. Naše dosavadní snahy o milost či obnovení procesu byly neúspěšné," řekla matka odsouzeného Bohumila Pechancová, která se protestní akce také zúčastnila.

Místní Romové kritizovali svitavskou radnici za to, že pochod nezakázala. Radnice se brání tím, že k zákazu akce neměla právo, protože její oznamovatel splnil všechny náležitosti zákona.

Podle pravomocného rozsudku Pechanec v červnu 2001 na diskotéce ve Svitavách dvakrát bodl nožem do břicha Otu Absolona. Třicetiletý Rom v nemocnici zemřel. Jeho družka, s níž měl dvě malé děti, později podlehla rakovině. Pechance poslal v roce 2003 soud na 17 let do vězení. - více zde

Znalci Pechance u soudu označili za člověka jen velmi těžko převychovatelného. Pechanec zase případ označil za vykonstruovaný. Důkazy předložené obžalobou byly podle něj smyšlené.

ČTK

[Vašek]

Bývalého prezidenta Václava Havla vyčerpala přetrvávající vedra, a lékař mu proto doporučil klid. "Stejně jako jiní mají teď v létě chřipku, je (Havel) nemocný," řekl ČTK Jiří Králík, ředitel Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kterou měl exprezident v tomto týdnu navštívit. Účast ale zrušil, stejně jako další program, který měl v nejbližší době v plánu. Odpočívá na své chalupě na Hrádečku u Trutnova.

Vedle dvoudenní návštěvy Uherského Hradiště měl Havel v pátek podepisovat v Brně v rámci Měsíce autorského čtení svoji knihu Prosím stručně. Také tuto akci kvůli nemoci odložil. "Autogramiáda pana Václava Havla se podle předběžné dohody přesouvá na 31. srpna. Vyšel nám laskavě vstříc. Chtěl, aby se akce uskutečnila jindy, když teď zrovna nemůže," uvedl Pavel Řehořík z pořádající agentury Větrné mlýny.

Zdravotní potíže trápí devětašedesátiletého Havla mnoho let, trpí chronickou bronchitidou. V prosinci 1996 mu lékaři kvůli zhoubnému nádoru odebrali velkou část pravé plíce. Kvůli potížím s dýcháním v minulosti odložil nebo přerušil řadu zahraničních cest. Mnohokrát musel být hospitalizován.

Autor: ČTK

[Vašek]

Do Česka už přijeli první zahraniční příznivci techna. Míří na CzechTek na pronajatý pozemek do vojenského prostoru v Doupovských horách. Objevují se však také názory, že "oficiální" akce část příznivců neuspokojí a udělají si sami někde vlastní technoparty.

Cizinecká policie už jedenáct dnů na přechodech s Německem důkladněji kontroluje přijíždějící vozy. Policisté to srovnávají s postupem Němců, když se u nich před několika týdny konalo fotbalové mistrovství světa.

"Na hranicích jsou důkladnější kontroly. Podle našich zjištění přes přechody v Plzeňském kraji zatím projížděla jen jednotlivá auta s cizinci, kteří míří na technoparty. Většinou to jsou Italové. Největší nájezd cizinců očekáváme od středy do pátku," uvedla Helena Fajrajzlová, mluvčí Cizinecké a pohraniční policie v Plzni.

Podle ní se stejně jako loni policisté na hranicích v těchto dnech více zaměřují na technický stav vozidel. U přijíždějících cizinců také zjišťují, jestli nejsou na seznamu nežádoucích osob na českém území.

Na předchozích místech je klid
Poslední dva CzechTeky se konaly na Tachovsku. V roce 2004 na loukách u Boněnova, policie ho rozehnala po pěti dnech. Loni technaři mířili na louky u Mlýnce, které jsou hned vedle dálnice. Policie tehdy akci násilně ukončila hned první den.

Starostové obcí, u kterých se předchozí ročníky konaly, zatím důvod k obavám nemají. Podle starosty Přimdy Jána Sopka, do jehož katastru patří louky u Mlýnce, zatím úředníky nikdo nekontaktoval.

"Mám za to, že se tu snad nic dít nebude. Zatím nemáme důvod cokoli dělat. Na louce, kde měl být loni neohlášený CzechTek, jsem se byl včera podívat. Jsou tam na části balíky sena, ale na na většině plochy je přes metr vysoká tráva," popsal Sopko.

Podle tajemníka radnice v Chodové Plané, pod kterou spadá Boněnov, nelze situaci v Boněnově a v Mlýnci srovnávat. "Boněnov byl specifický. Bylo to na poměrně odlehlém místě a když pominu rušení zvěře, lidí se to tolik nedotklo. Kdyby policie tehdy proti končícímu CzechTeku nezasáhla, možná by po sobě technaři mnohem víc uklidili," říká po dvou letech tajemník Jan Kovář.

Zatím nemá žádné poznatky o tom, že by se na loukách patřících pod Chodovou Planou mělo něco dít. "Situaci monitorujeme. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se u nás mělo něco konat," dodal.

MF DNES