[Vašek]

Vandaag is het 36 jaar geleden dat Jan Palach zichzelf in brand stak uit protest tegen de bezetting door de Warschaupacttroepen na de Praagse lente en het gebrek aan democratie in zijn land.

Het feit is herdacht op het kerkhof waar Jan Palach begraven ligt. Er zijn maar 50 mensen gekomen.

Gaat zeker veel te goed in Tsjechië, dit soort heldendaden worden gewoon vergeten.

[barbie]

Jammer.

Tijdens het communistische regime kwamen mensen uit protest. Bovendien heeft iedereen nu andere zorgen...............

[Vašek]

De begrafenis van Jan Palach in Praag in 1969 bracht ruim 500.000 mensen op de been.

Maar ja, dat waren andere tijden.

[barbie]

Vasku, was jij daar toen ook?

[Vašek]

Nee, ik ben er niet geweest. Ik mocht van mijn ouders niet. Achteraf had ik wel spijt van dat ik er niet geweest ben.

[pepo]

Ik ber er toen ook niet geweest; nu kom ik regelmatig bij zij graf. Hij is begraven in Vsetaty (Melnik), bij mij in de buurt.

[B@rt]

....dat had ik moeten weten, ik reed vandaag notabene door Melnik op weg naar Nederland...

Bij deze denk ik aan hem en zorg voor een bezoek tijdens 1 van mn volgende reisjes naar CZ

[Tobycek]

Was dat zijn geboorteplaats?

[barbie]

Alles over Jan Palach in het Nederlands:

Jan Palach

[Vašek]

Jan Zajíc, Tsjechische student, geboren 3 juli 1950, gestorven 25 februari 1969.

Morgen is het 36 jaar geleden dat Jan Zajíc, nummer twee van serie van zelfverbrandingen in Tsjechoslowakije zichzelf in brand stak als protest tegen de Sovjet bezetting.

Jan Zajíc heeft de datum zorgvuldig gekozen. Het was de verjaardag van de communistische staatsgreep in Tsjechoslowakije (25 februari 1948).

Hij is vrijwel onmiddellijk gestorven nadat hij zichzelf in de brand stak. Vlak voor zijn dood heeft Jan Zajíc enkele brieven gegeven aan zijn vrienden, waaronder een brief gericht aan zijn familie en een gericht tegen de landgenoten.

Maminko, tatínku, bratře a sestřičko!

Až budete číst tento dopis, budu už' mrtev nebo velmi blízko smrti. Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. žel bohu, nejsme na světě jenom sami. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím. Svým činem ho snad zajistím lepším. Znám cenu života a vím, že je to to nejdražší.

Ale já hodně chci pro vás, pro všechny, a proto musím hodně platit. Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti, ať se Jacek učí tím víc, aby mě mohl víc mstít a Martička taky. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás ani to, co jsem měl tak rád.

Odpusťte mi, že jsem se s vámi tolik hádal. Jackovi vracím jeho fotku, měl jsem ho moc rád a vážil jsem si ho. Nejenom jeho, ale vás všech. Nenechejte ze mne udělat blázna.

Pozdravujte kluky, řeku a les

OBČANÉ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!

Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomí jako POCHODEŇ č. 2.
Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným, anebo snad, že jsem se zbláznil.
K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!
Pamatujte:
"Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik." Nemáme se čeho bát - jedině smrti. Ale: "Smrt není zlá, strašné je jenom umírání." A toto je pomalé umírání národní svobody.
Nenech si, hrdý a krásný český a slovenský lide, diktovat, s kým navěky půjdeš! Vy všichni, na které můj čin zapůsobí a kteří nechcete, aby byly další oběti, uposlechněte následující výzvy!

STÁVKUJTE, BOJUJTE! "KDO NEBOJUJE, NEZVÍTĚZÍ!" Nemám na mysli jen ozbrojený boj.

Ať moje pochodeň zapálí Vaše srdce a osvítí Váš rozum! Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodnému a šťastnému ČESKOSLOVENSKU!

Měli jsme dvě šance a obě jsme zmarnili. Vytvářím šanci třetí. NEZAHAZUJTE JI!
Jen tak budu žít dál.
UMŘEL JEN TEN, KDO ŽIL PRO SEBE!

Jan Zajíc